Antický kulomet: Římané při obléhání Pompejí nasadili nečekanou zbraň

Římská říše byla expanzivní a rychle si podmanila velkou část světa. Oslabovaly ji ale vnitrostátní konflikty. K jednomu takovému došlo v letech 91 až 88 před naším letopočtem. Řím se dostal do konfliktu s jihoitalskými městy. Metropole jim totiž odmítala přiznat práva, vyžadovala po nich ale plnění svých povinností.

Pompeje byly suverénní mocností, která se stavěla Římu na odpor. Římská říše však vyžadovala poslušnost. K městu tedy vyrazil generál Lucius Cornelius Sulla s velkou armádou. Proti němu stál generál Lucius Cluentius. Obránci dokázali vzdorovat dlouho. Čelili ale technologicky vyspělejšímu a mnohem silnějšímu nepříteli.

Římané nasadili „kulomet"

Římané zaútočili na severní hradby. Podle dosavadních archeologických důkazů v podobě kruhových kráterů ve zdivu pálili katapulty, starověkou obdobou dělostřelectva. Co ale vědce zaujalo, byly menší čtyřhranné prohlubně ve zdivu, vyskytující se v jakémsi vějířovitém vzoru. Dosud se přesně nevědělo, co toto poškození způsobilo.

Římští legionáři utrpěli na území dnešní Vídně drtivou porážku zdroj: Pixabay

Podle nové studie šlo o zbraň zvanou polybolos – mechanický samostříl schopný vystřelovat více střel za sebou. Archeologové hovoří o antické obdobě kulometu. Dlouhé střely s železnými hroty vysokou rychlostí sestřelovaly vojáky na hradbách a někdy se zarývaly do zdí.

Podle skenů otvorů, analýz a modelování šlo o jedinou zbraň schopnou rychlé palby. Teď si představte nasazení více těchto zbraní při obléhání.

Že Římská říše používala takové zbraně, dokládají zdroje ze šestého století před naším letopočtem.