Archeologové podle televize CNN vyřešili největší tajemství egyptských pyramid. V jejich blízkosti objevili vyschlé rameno řeky Nil, které umožnilo přepravu stavebního materiálu, lidí a dalšího nákladu – tedy jejich stavbu.

Víme, že starověcí Egypťané vozili bloky obrovských kvádrů k rozestavěným pyramidám obehnaným dřevěným lešením na lodích po řece Nil. Problém je, že kolem nich žádná řeka netekla, jen nekonečný oceán písku.

Pyramidy, včetně komplexu v Gíze, se tyčí ke hvězdám ve vyprahlém pouštním pásu bez vody. Konspirační teoretici a lovci záhad proto do dnes věří, že stavby sloužící většinou jako hrobky nejsou dílem starověkých architektů, ale mimozemšťanů.

Vědci však měli racionálnější vysvětlení: Nil mohl téct podél pyramid, čímž by umožnil přístup lodní dopravy k jejich rozestavěným konstrukcím. Nyní to potvrdila nová studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment.

Archeologové s pomocí radarového satelitního snímkování, historických map, geofyzikálních průzkumů a analýzy jader sedimentu pronikli pod vrstvy pouště a odhalili tam koryto Nilu datované do období před 4700 až 3700 lety.

Koryto zaváté prachem

Objevitelé ho pojmenoval Ahrabat, což v arabském jazyce znamená pyramidy. Jeho nález je naprosto zásadní. Starověké staveniště totiž lemovala klíčová vodní trasa o délce 64 kilometrů, šířce 200 až 700 metrů a hloubce více než pětadvaceti metrů.

„Zjištění o vyschlé části Nilu nám ukazují, že existovala vodní cesta, kterou Egypťané mohli využívat k přepravě těžkých bloků, vybavení, lidí a čehokoli dalšího. Pomáhá nám to vysvětlit stavbu pyramid,“ řekla BBC egyptoložka Suzanne Onstineová z Memphiské univerzity.

Vedoucí studie Eman Ghoneimová z Univerzity Severní Karolíny ve Wilmingtonu v USA vysvětlila, že vyschlé koryto se nachází v blízkosti jednatřiceti pyramid v oblasti vyhraněné pro archeologický výzkum, včetně slavného komplexu v Gíze.

Řada pyramid má rovněž ceremoniální vyvýšený chodník, jenž směřuje kolmo k vyschlému, kdysi zavodněnému korytu. Autoři práce věří, že podél „prodloužené ruky Nilu“ skrývá písek nespočet chrámů. Vykopávky v oblasti pokračují.

Objev pomáhá vysvětlit vysokou hustotu pyramid mezi Gízou a Lištem. Proč rameno zaniklo jasné není, podle archeologů k tomu mohlo dojít před 4200 lety. Egypt tehdy zasáhlo extrémní sucho. Koryto postupně mohl zanášet prach roznášený větrem.