Starověcí Egypťané byli zruční stavitelé. To ukázala celá řada studií z posledních let. Práce na pyramidách postupovaly velice rychle. Velkou pyramidu v Gíze dokončili do necelých dvaceti let, což znamená, že museli položit jeden vápencový blok každou minutu. Dosáhli toho díky systému kladek a protizávaží, tvrdí Simon Andreas Scheuring z lékařské fakulty newyorské Cornellovy univerzity. Kritici ale upozorňují, že své závěry neopírá o fyzické důkazy. 

Jedna z nejslavnějších staveb planety možná skrývá vchod, kterým zatím nikdo neprošel. Tým projektu ScanPyramids objevil ve východní stěně Menkaureho pyramidy na Gízské plošině dvě vzduchem vyplněné dutiny přímo za neobvykle vysoce leštěnými bloky granitu. Nové měření vyvolává podezření, že by právě zde mohl být zapomenutý vstup do nitra více než 4 500 let staré hrobky.

Nová výzkumná studie přináší překvapivý pohled na vznik Velké sfingy: podle experimentů vědců z NYU mohla socha začít jako přírodní jev — tvar nazývaný yardang — a později být upravena lidmi. Pokud se hypotéza potvrdí, změní se vnímání hranice mezi přírodou a lidskou tvorbou na Gízské plošině.

Obecně se předpokládá, že Velkou pyramidu v Gíze postavilo 100 tisíc otroků, jak tvrdí příběhy pocházející z antického Řecka. Archeolog Zahi Hawass však prozradil, že tomu tak ve skutečnosti nebylo. Tuto monumentální stavbu podle něj postavili svobodní dělníci, kteří pracovali téměř nepřetržitě. 

Nadzvedávala hydraulický výtah naložený kameny.

Vyschlé rameno řeky Nil vysvětluje, jak starověcí Egypťané postavili jeden z největších divů světa.