Jedna z nejslavnějších staveb planety možná skrývá vchod, kterým zatím nikdo neprošel. Tým projektu ScanPyramids objevil ve východní stěně Menkaureho pyramidy na Gízské plošině dvě vzduchem vyplněné dutiny přímo za neobvykle vysoce leštěnými bloky granitu. Nové měření vyvolává podezření, že by právě zde mohl být zapomenutý vstup do nitra více než 4 500 let staré hrobky.

Nová výzkumná studie přináší překvapivý pohled na vznik Velké sfingy: podle experimentů vědců z NYU mohla socha začít jako přírodní jev — tvar nazývaný yardang — a později být upravena lidmi. Pokud se hypotéza potvrdí, změní se vnímání hranice mezi přírodou a lidskou tvorbou na Gízské plošině.

Mýty o skrytých pastích, falešných podlahách a smrtících saních tvoří romantickou představu o ochraně egyptských pyramid. Nové zprávy od egyptologů však tvrdí opak: žádné „booby trapy“ ve stylu filmů či videoher nikdy historicky doloženy nebyly. Jak tedy skutečně fungovala ochrana faraonských hrobek?

Nadzvedávala hydraulický výtah naložený kameny.

Vyschlé rameno řeky Nil vysvětluje, jak starověcí Egypťané postavili jeden z největších divů světa.

Egyptské pyramidy stojí už tisíce let, patří k nejobdivovanějším památkám na světě. Od doby svého vzniku se však značně změnily. Jak tedy vypadaly, když byly postaveny?