V severní části provin­cie Jižní Čchungčchong, zhruba 90 mil jihozápadně od Soulu, tým archeologů vedl – při sedmnáctém výzkumu oblasti Busosanseong – vykopávky, které vedly k odhalení obrovitého kamenného uložení ledu. Struktura označená jako „bingo“ (ledová skladovací komora) byla vytesána do skalního masivu o rozměrech zhruba 7 × 8 metrů a tvarově připomínala písmeno U. Stě­na byla vyztužena kamennými bloky, aby se omezilo tepelné pronikání, a ve středu byl vybudován okrouhlý výpustný otvor pro odvod tání.

Led byl v antickém světě symbolem bohatství — nezávislé chlazení a schopnost uchovat potraviny i v letech bez mrazů byly výsadou jen vysoce postavených elit. V případě Baekje to znamená, že království mělo nejen vojenskou sílu, ale i organizační kapacitu a technologické know-how, aby vybudovalo chladicí sklad v době, kdy zmrzlina byla luxusem. Tento objev ukazuje, že uchovávání ledu nebylo výsadou pouze středověku — rodil se už v raném středověku v Asii.

Zajímavým prvkem je i rituální nález – v spodních vrstvách komory byla objevena keramická nádoba typu jijingu obsahující pět čínských wushu mincí, což naznačuje spojení s čínskou kosmologií a korejskou animismem. Zřejmě šlo o rituál „zahájení“ stavby se žádostí o ochranu a prosperitu.

Technologické detaily nejsou zanedbatelné. Architekti Baekje vybrali mírně severní svah, aby minimalizovali sluneční ohřev, a vytesali kus skály v takové orientaci, že severní stěna sloužila jako přirozený chladicí štít. Výstupek byl vyztužen bloky tvrdšího kamene, který zpomaloval pronikání tepla a udržoval nízkou teplotu uvnitř komory. Tento typ konstrukce je u ledových skladů zaznamenán i v jiných kulturách (např. starověký Írán) – ale toto je první objevený případ v Koreji.

Sklad fungoval pravděpodobně jako zásobárna pro královskou rezidenci nebo pro potřeby vojenské posádky ve fortu Busosanseong. Uchovávání ledu mohlo sloužit nejen k chla­zení nápojů, ale vhodné by bylo i uchování potravin, léčiv nebo pro rituální použití. V době, kdy se klimatické podmínky měnily po monzunních cyklech, byla schopnost zásobovat se ledem strategickou výhodou.

Archeologové připouštějí, že objev může změnit i naše chápání rozvojových priorit starých korejských království. Zatímco dosud dominovaly důkazy o emočním, vojenském a ceremoniálním životě, tento nález ukazuje, že technická infrastruktura – chladicí sklady, směrování vody, geologie – hrála zásadní roli v proto-industriálním stádiu civilizace.

Z historického hlediska Baekje (538–660 n. l.) patřilo k třem korejským královstvím a bylo centrem kultury, obchodu a buddhismu. Busosanseong ležela na strategickém kopci nad řekou Geum, což jí dávalo výbornou obrannou i vodohospodářskou polohu. Nález „binga“ tedy není jediným technickým výkonem – základní infrastrukturní systém byl už pokročilý.

Odborníci upozorňují, že i když je objekt „jen“ sklad ledu, jeho existence dokazuje intenzitu specializované pracovní síly, zdrojů a logistiky – což nelze chápat jako vedlejší strukturku. Ledový bunkr je starověkým monumentem sociální moci.

Politický rozměr není rovněž zanedbatelný. Přístup ke chladu mohl symbolizovat vládní kontrolu výroby, distribuce a reprezentace – pouhý přístup k vysokokalorickým, chlazeným nápojům nebo uloženému masu, mohl být prestižní. Jako dnes vyhrazené místa s klimatizací, v pravěku možná ledový bunkr na kopci znamenal ekvivalent luxusní klimatizace.

Přesto výzkum pokračuje – archeologové přesouvají práce na západní sektor fortu Busosanseong, kde předpokládají, že budou odkryti další podpůrné stavby jako sklady, vodní kanálky či související objekty, které umožní lepší rekonstrukci funkce a věku binga (turn0search1).

Pokud bude odhaleno více podobných komor, může to znamenat, že koncept „chlazeného zásobování“ byl běžným prvkem organizovaných starověkých společností, nikoliv výjimkou. A pak se ptáme – jestli podobné sklady existovaly vrstvu pod zemí, v horách, u řek a jakou roli hrály při dlouhodobé stabilitě civilizací.

Z moderní perspektivy je objev i přímou inspirací pro energetiku a urbanismus: chladicí struktury hlouběji v zemi, využití skály jako stabilní teplotní rezervoár, pasivní chlazení – to jsou principy, na něž lidé sahají i v současných inovacích. Starověký ledový sklad tedy není jen archeologickým kuriozitem, ale technologickou inspirací.

1 400 let starý ledový sklad v Koreji je tichým svědkem technologické vyspělosti, moci a organizace starověké dynastie Baekje. Ačkoli je jeho funkce jednoduchá – uchovávat led – implikuje to komplexní infrastrukturu, sociální stratifikaci a kulturní význam chladícího komfortu ve světě, kde vysoké teploty znamenaly výzvu.