Zvláštní červenohnědá tekutina ve skleněné pohřební nádobě objevené před pěti lety v jihošpanělské Carmoně, v níž se nacházely i lidské kosti, je podle deníku The Guardian nejstarším dosud objeveným tekutým vínem.

Když archeologové nenarušenou římskou hrobku a v ní pohřební nádobu objevili, temná a narudlá tekutina, do níž někdo ponořil kosti zpopelněného muže, je překvapila. Místo obsahovalo celkem osm výklenků s šesti urnami vyrobenými z vápence. 

V každé z nich byly uloženy lidské kosti a dvě pohřební nádoby označovala jména zesnulých – Hispanae a Senicio. Přestože byla hrobka vzácná svým perfektním stavem, média si jí všimla až minulý rok.

Vědci totiž oznámili, že v jedné z pohřebních nádob našli 2000 let starou skleněnou lahvičku se zbytky parfému, trojici jantarových šperků a zbytky látek, podle provedených analýz zřejmě hedvábí. Zajímavá je však hlavně urna skleněná s mužskými ostatky.

Odborníci nejprve neměli ponětí, o jakou tekutinu by mohlo jít. Její původ měly určit až chemické analýzy. Ty se zaměřily na přítomnost organických látek, minerálních solí a některých chemických sloučenin. Zkoumali i její kyselost.

S vínem na druhý břeh

Každé víno obsahuje takzvané polyfenoly – chemické sloučeniny přítomné v rostlinách. Červenohnědá tekutina obsahovala sedm polyfenolů, napsali experti ve studii publikované v časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

„Tyto polyfenoly jsme porovnali s andaluskými víny a shodují se,“ uvedl chemik Ruiz Arrebola. „Potvrdili jsme, že to bylo víno.“ Jelikož mezi polyfenoly chyběla kyselina syringová, došli odborníci k jasnému závěru, že šlo o víno bílé.

Bílému vínu odpovídá i přítomnost minerální soli. „Ukázalo se, že víno bylo docela podobné těm z Montilla-Moriles, Jerezu a Sanlúcaru. Víno si udrželo svůj tekutý stav díky perfektnímu zapečetění hrobky, o většinu svých vlastností ale přišlo. 

Kosti muže byly uloženy do urny se zlatým prstenem a dalšími zbytky kostí a pohřebního lůžka, na němž byl zpopelněn. Všechny tyto prvky – víno, prsten, jantarové šperky, parfém a další – měly doprovázet zesnulé na druhý břeh.

Vědci mluví o nejstarším objeveném víně (ve starověkém Římě po dlouhou dobu čistě mužském nápoji) v tekutém stavu. Je starší než láhev objevená v německém Speyeru. Tu archeologové datovali do čtvrtého století našeho letopočtu.