Budiž sliz! Život mohl vzniknout ještě před prvními buňkami

Podle většiny studií vznikla první organická chemie ve vodě, nikoli v lepkavé hmotě. Někteří vědci si však kladou otázku, jak se jednoduché molekuly vznášející se ve vodě mohly bez další podpory přeměnit na něco tak složitého, jako je RNA nebo DNA.

Před více než 3,5 miliardy let byla Země nehostinným místem a molekuly potřebné pro vznik života byly křehké. Na povrch dopadaly smrtící dávky ultrafialového záření a teploty byly extrémní. Jak tedy molekuly přežily? Křehká chemie života mohla vzniknout dlouho před vývojem skutečných membránově vázaných buněk, navrhuje nová studie.

Prvotní gel

Jinými slovy, polotekutá forma gelu nebo slizu mohla podle expertů chránit první chemické reakce vedoucí k životu. „Zatímco mnoho teorií se zaměřuje na funkci biomolekul a biopolymerů, naše teorie místo toho zahrnuje roli gelů při vzniku života,“ uvedl astrobiolog z Hirošimské univerzity Tony Jia.

Teorie „prvotního gelu“ ve skutečnosti není nová, poprvé ji vědci navrhli v roce 2005. Nová práce ji ale rozvinula. Protobuňky podle ní nebyly prvním krokem ke vzniku života, ale spíše výsledkem chemické organizace vytvořené „prvotní hmotou“.

„Takové prebiotické gely mohly umožnit primitivním chemickým systémům překonat klíčové bariéry v prebiotické chemii tím, že umožnily molekulární koncentraci, selektivní retenci, účinnost reakce a environmentální pufrování,“ uvedl dále Jia.

Tým se domnívá, že takové gely mohou koncentrovat monomery, jako jsou aktivované nukleotidy a aminokyseliny, přičemž jsou složené tak, aby selektivně zadržovaly a interagovaly jen s určitými chemikáliemi.

Výzkum může být důležitý pro hledání života mimo Zemi. Astronomové by se totiž neměli zaměřovat jen na specifické chemikálie, ale i na gelové struktury.