Varovali před tím ve společném dopise američtí demokratičtí senátoři Chuck Schumer, Maria Cantwellová a Edward Markey.

Napsali, že silně komercionalizované rozhraní mozek-počítač prochází rychlým vývojem a technologické firmy mají přístup k citlivým datům o mozkové aktivitě, kognitivních schopnostech, emocích a duševním zdraví.

Dokument tato data označil za „hluboce osobní“ a „strategicky citlivá“. Korporáty díky čipům prakticky vidí lidem do mozku. 

Senátoři reagují na nedávnou studii nadace NeuroRights, která zjistila, že většina společností zabývající se mozkovými implantáty shromažďuje citlivá data ve velkém, prakticky bez omezení a s vágními zásadami. Navíc si vyhrazuje práva na jejich sdílení například s firmami, jež se zabývají vývojem umělé inteligence (AI).

Nová forma kapitálu

Jinými slovy, data o vašem „nitru“ jsou prodávána a vy ani nevíte, kdo k nim nakonec má přístup.

Signatáři dopisu se obávají, že k nim získá přístup třeba Čína, která podle Američanů vyrábí zbraň, s jejíž pomocí by mohla ovládat lidský mozek.

Zvláště problematický je startup Neuralink miliardáře Elona Muska. Podnikatel se dostal až na vysokou vládní pozici ministra pro vládní efektivitu a zasadil se o rozsáhlé škrty ve federálních firmách a agenturách. Zbavil se tak úředníků zodpovědných za vyšetřování jeho společností.

Propustil například úředníky z Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), kteří vyšetřovali Neuralink kvůli testování na zvířatech a lidech.

Zpráva se zaměřuje sice na čipy, vyplývá z ní ale i jiná znepokojivá skutečnost. Data jsou v dnešní době formou kapitálu jako peníze.