Čínský experimentální pokročilý supravodivý tokamak EAST dosáhl dalšího historickému milníku a udělal dlouhý krok k funkčnímu fúznímu reaktoru. Vůbec poprvé se mu povedlo udržet stabilně plazmu s vysokou teplotou po pozoruhodných 1066 sekund. Sen o energii pro všechny a zdarma je zase o něco blíž.

Čínské umělé slunce stabilně žhnulo podle serveru Earth neuvěřitelných téměř osmnáct minut, čímž dvojnásobně překonalo vlastní rekord z roku 2023, kdy dosáhlo 403 sekund. Experti z Čínské akademie věd hovoří o velkém skoku v cíli napodobit procesy slunce v produkci energie.

Zdroje energie na planetě buď znečišťují atmosféru skleníkovými plyny a ložiska jsou limitována (fosilní paliva) nebo jsou nestálé (vítr a slunce). Poptávka navíc roste s rozšiřující se populací a vývojem umělé inteligence (AI), jež má obrovskou energetickou spotřebu. Mít takové vlastní malé slunce na Zemi by umožnilo neomezený zdroj energie pro všechny, jenž by způsobil globální energetickou revoluci a transformaci.

Vědci se o to neúspěšně snaží už od 50. let. Jde o neuvěřitelně náročný obor. Ve Slunci umožňuje fúzi kombinace gravitace a teploty, zatímco na Zemi nemáme takto obrovské gravitační síly k dispozici. Teplota vně reaktoru proto musí přesahovat sto milionů stupňů Celsia a celý proces musí probíhat stabilně. Jak vysvětlil šéf projektu EAST Sung Jün-tchao, fúzní reaktor musí dosáhnout stabilního provozu s vysokou efektivitou po dobu nejméně tisíci sekund. Jedině tak může dojít k cirkulaci plazmatu. „To je nezbytné pro nepřetržitou výrobu energie v budoucích fúzních elektrárnách,“ vysvětlil odborník.

Štěstí přeje vytrvalým

Úspěch EAST umožnila modernizace některých systémů zařízení, včetně kritického systému ohřevu. Výzkumníci dokázali jeho výkon oproti experimentu z předloňského roku více než zdvojnásobit.

Tento milník projektu EAST je životně důležitý pro program Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) vznikajícího ve Francii. EAST je totiž počátečním experimentem umožňujícím odborníkům z celého světa hledat cestu k neomezenému zdroji energie. Ale ITER bude největším experimentálním fúzním reaktorem typu tokamak, jehož provoz by mohl být zahájen v roce 2035.

ITER je poslední oblastí spolupráce na mezi Západem, Ruskem a Čínou. Programu se účastní kromě již zmíněných zemí i Spojené státy, Jižní Korea, Indie a Evropská unie (EU). Čína se připojila v roce 2006. Plánuje však i své vlastní fúzní reaktory – hlavně pak zkušební reaktor CFETR.

Milník EAST podnítil diskuse v odborné veřejnosti o tom, za jak dlouho bychom mohli disponovat neomezeným zdrojem energie z fúzních reaktorů. Někteří tvrdí, že si počkáme ještě desítky let, jiní však upozorňují, že by mohly experimenty urychlit zdokonalené materiály a nové konstrukce fúzních reaktorů.

Bez ohledu na tohle všechno zůstává tento výzkum uprostřed nezastavitelně rostoucí poptávky po energii prioritou, hledáním zlatého grálu. Rekord 1066 sekund přinejmenším ukazuje, že vytrvalost přináší smysluplné kroky vpřed. A jednou už bude stačit jeden jediný krok.