Před osmi staletími hostila oblast Aralského moře vyspělé civilizace, které si stavěly sídla u řek. Tyto středoasijské kultury na území současného Kazachstánu a Kyrgyzstánu vzkvétaly až do dvanáctého století. Ve třináctém století však začaly upadat a ve století čtrnáctém zanikly.

Historici dlouho zastávali názor, že jejich pád způsobila invaze Mongolů pod vedením legendárního Čingischána.

Studie expertů z univerzity v anglickém městě Lincolnu, publikovaná v odborném časopise PNAS, však naznačuje, že osudná byla tamním civilizacím změna klimatu, úbytek srážek, sucho a nedostatek vody na zavlažování polí. Právě to je přimělo opustit oblast.

Ruiny středověkého města Otrat v dnešním Kazachstánu. | zdroj: Dmitry Chulov

Středoasijští zemědělci používali 'závlahu povodní', která spočívala v občasném zaplavení polí stojatou vodou. Při průzkumu archeologických nalezišť v okolí města Otrat a zavlažovacích kanálů, které obyvatelé vybudovali k distribuci povodňové vody, výzkumníci studovali dynamiku tamních řek v minulosti.

Radiometrické datování jim umožnilo popsat změny ve využívání kanálů, které zůstávaly bez vody. Vědci zjistili, že obyvatelé opouštěli oblast s postupující erozí, která se překrývala se suchými obdobími a nízkým průtokem v řekách. 

Invaze Mongolů vedených Čingischánem ve třináctém století měla pro tamní obyvatele tragické důsledky. Sama o sobě je však nezlomila. Středoasijské civilizace už před tím, v sedmém a osmém století, ustály arabské nájezdy a brzy se z nich zotavily.

Tehdy však bylo v oblasti vlhko a lidé měli dostatek úrody. V Čingischánově éře však udeřila dlouhotrvajících sucha.

"Náš výzkum potvrdil, že klimatická změna, ne Čingischán, byla rozhodující pro pád zapomenutých říčních civilizací ve Střední Asii," řekl k výsledkům studie profesor Mark Macklin z Lincolnské univerzity.

Před zápisem výsledků výzkumu do učebnic dějepisu budou muset být závěry badatelů ještě ověřeny. Lze ale tušit, že sucho v říční oblasti vskutku hrálo klíčovou roli – vždyť pády civilizací jsou často doprovázeny kombinací přírodních katastrof a válek.

Historici dosud jen těžko odlišovali, co bylo první, a co mělo vážnější důsledky. Čím víc metod ale současná archeologie používá, tím víc se daří objasňovat přelomové chvíle historie.

Socha Čingischána v poušti Gobi. | zdroj: Profimedia