Po spolknutí kyanidu či vdechnutí většího množství oxidu uhelnatého by se nám pěkně znepříjemnil život, protože obě látky jsou prudce jedovaté. Kyanid i oxid uhelnatý se však nacházely na meteoritech, které bombardovaly Zemi před vznikem života, a to jako sloučeniny vázané železem. Podle biochemičky Karen Smithové tyto jinak nebezpečné látky mohly přispět atomy uhlíku a dusíku ke vzniku života na naší planetě.

Už téměř třicet let se v Dánském přírodovědném muzeu nachází podivná lebka jedné podivné velryby. Nyní se vědcům z Kodaňské univerzity konečně podařilo zjistit, komu patří. Jde o hybrida běluhy a narvala, což znamená to, že se tito dva kytovci mohou pářit. Jde o první důkaz tohoto aktu, který je v přírodě naprosto jedinečný.

Růže, která je nejčastěji spojována s romantikou, se díky vědcům z Texaské univerzity v Austinu může stát ještě něčím více. Vymysleli a vynalezli zařízení pro sběr a čištění vody, které je inspirováno touto elegantní květinou a může dramaticky zlepšit současné metody.

Starší analýzy DNA předkládaly, že k vývoji samostatných neandrtálců došlo zhruba před 370 tisíci lety. Někdy se čísla pohybovala v rozpětí 300 až 500 tisíc let. Nová studie je na základě evoluce zubů posouvá mnohem dál do historie. Neandrtálci se údajně oddělili již před 800 tisíci lety, tedy o dost dříve, než byly původní výpočty. Kvůli tomuto číslu ale vznikají interpretační nesrovnalosti, které bude třeba prozkoumat.

Chobotnice umí řešit složité hádanky a využívat různé přírodní předměty na oceánském dně, jež dovedou podrobně prohledávat a přitom okamžitě reagovat na veškeré podněty. Jejich osobitost nespočívá jen v inteligenci, ale také v jejich chapadlech, která dokážou ovládat bez použití mozku. 

S malárií by se v budoucnu mohlo bojovat i pomocí geneticky upravené houby. Vědci Marylandské univerzity do ní dodali toxin odvozený od pavoučího jedu, a dali jí tak schopnost zabít komáry, jenž nákazu přenášejí. Účinek si úspěšně ověřili v modelové rezervaci v západní Africe.