Vědci začátkem roku zjistili, že máme v mozku tolik mikroplastů, že by to vydalo na plastovou lžičku. Od té doby se snaží pochopit, jaký dopad mají na naše neurologické zdraví. Nový metavýzkum teď shrnul výsledky čtyř prací, které naznačují, že by mohly přispívat k duševním problémům a demenci.

Umělá inteligence (AI) se rychle dostala na masový trh ke spotřebitelům a doslova se po ní vrhly firmy snad v každém odvětví. Pro lakomé šéfy je tato technologie příslibem pro zvýšení produktivity, konkurenceschopnosti a snížení nákladů, pro obyčejné smrtelníky hrozbou, že skončí na úřadu práce. Nejvíce ohroženy jsou přitom ženy.

Člověk je nejpokročilejší inteligencí na Zemi. Co kdyby se jí ale stala ona sama? Možná to zní jako šílená fikce, ale autor zaměřený na futurismus Topher L. McDougal ve své nové knize nastínil myšlenku planetárního mozku poháněného umělou inteligencí (AI), který by řídil osud celé planety. 

Vzkřísili jsme pravlka obrovského, oznámila 7. dubna americká firma Colossal Biosciences. Okamžitě se toho chytila média. V titulcích se psalo, že se poprvé podařilo vrátit zpět do života vymřelý druh. Přeci jen se možná dočkáme mamutů. Tento zdánlivý úspěch však vystřídalo vystřízlivění a ostrá kritika.

Nejen lidé se vyžívají v módních doplňcích. Mezi znuděnými mladými samci malp kapucínských na lidmi neobydleném ostrově v Panamě se rozmohl nečekaný trend – kradou mláďata tamních vřešťanů a nosí je na hřbetech. Jelikož se o ně nestarají, mláďata v některých případech umírají.

Mravenci překonávají oceán v nákladních lodích, po vylodění zakládají superkolonie a vytlačují původní druhy hmyzu. Vědci se proto snaží pochopit jejich chování. Doufají, že se jim podaří před těmito vetřelci ochránit ekosystémy.