V jeskyních po celém světě se nachází záhadné siluety lidských rukou, které vznikly před desítkami tisíc let. Jen v Evropě jde o téměř čtyři desítky jeskyní, nemluvě o zbytku světa. Zatímco stáří obrázků archeologové zjistit dokážou, jinak jsou ale siluety rukou pro vědce stále záhadou, kterou se pokoušejí rozluštit.

"Potkaní samci dokáží identifikovat samičí pach o koncentraci kostky cukru v plaveckém bazénu. Mrchožrouti cítí zdechliny na mnoho kilometrů. A čich psů je tak legendární, že se na něj spoléháme při hledání nebezpečných látek a stopování zločinců. Jen lidské čichové schopnosti nestojí za řeč. Pravda, zvládneme ocenit pěkně vonící květinu nebo chutnou večeři, ale to je tak všechno. Zbývající smysly zatlačily během lidské evoluce 'primitivní' čich do pozadí a ten nyní představuje chabou ozvěnu čichových schopností našich zvířecích předků."

Proč lidé mají potřebu fotit sami sebe a sdílet to na internetu? Jsou zatím jen narcistické sklony, nebo to má i jiný důvod? Na to si posvítili vědci z americké Univerzity Brighama Younga. 

Otázka, jak vypadá evoluční strom zvířat, vzrušuje přírodovědce přinejmenším od dob Charlese Darwina. Některé evoluční linie vykazují nápadně jednoduchou stavbu, a je tedy přinejmenším pravděpodobné, se od pomyslného stromu mnohobuněčných živočichů odvětvily velmi dávno. 

Poušť Atacama v Chile je pro vědce mimořádné místo. Patří totiž k oblastem na Zemi, které se nejvíce podobají podmínkám na Marsu. A vědce, kteří hledají důkazy o životě na rudé planetě, proto Atacama opravdu hodně zajímá.

Pokusíme se "vzkřísit" vyhynulé druhy zvířat, nebo raději investujeme peníze do existujících, leč ohrožených druhů? V budoucnosti by se možná mohl na Zemi opět objevit mamut srstnatý, otázkou je, kolik druhů z ní do té doby zmizí. Přesto mnozí stále sní o tom, že se mamuti opět budou procházet tundrou.