Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, ve středu ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání.

Mezinárodní experti bijí na poplach před možností zneužití umělé inteligence ze strany "kriminálníků, teroristů či zločineckých států". Stostránkovou zprávu, která byla zveřejněna ve středu, napsalo 26 odborníků na umělou inteligenci, kyberzločiny a robotiku včetně expertů z univerzit (Cambridge, Oxford, Yale, Stanford) a z neziskového sektoru (společnosti jako OpenAI, Středisko pro novou americkou bezpečnost či Electronic Frontier Foundation).

Vědkyně Helena Fulková, které se před několika lety podařilo jako první Češce naklonovat myši, nedávno uspěla v další oblasti. V Japonsku, kde je nyní na dlouhodobé stáži, vytvořila geneticky modifikované křečky. Oznámil to její otec Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd ČR, který je také odborníkem na klonování. Fulková patří do týmu Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky.

Obyvatelé Houstonu tento týden čelili nejen rozsáhlým povodním způsobeným tropickou bouří Harvey, ale i jejím kuriózním sekundárním dopadům. Zaplavenými oblastmi totiž začaly proplouvat kolonie místních ohnivých mravenců. Do popředí se tak znovu dostala pozoruhodná "námořnická" schopnost tohoto druhu.

Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) letos v červnu transplantovali zároveň srdce a játra od jednoho dárce. Pacienta ohrožovalo srdeční selhání a cirhóza jater jako jeho důsledek. Pokud není zajištěna stabilní činnost srdce, lékaři k transplantaci orgánů nepřistupují. Novinářům to v úterý řekli zástupci klinik IKEM. V Česku jde o druhou takovou operaci, v Brně v roce 2005 transplantovali zároveň srdce, játra a ledviny.

Ačkoliv na vznik života na Zemi došlo již před necelými čtyřmi miliardami let, po valnou většinu historie naší planety měl život pouze formu jednobuněčných mikrobů. Zlomem, vedoucím postupně až k věku suchozemských tvorů, dinosaurů i lidí, byla před přibližně 540 miliony let tzv. Kambrická exploze, kdy rapidně přibylo mnohobuněčných živočichů, které již můžeme označit za "zvířata". Nad důvody Kambrické exploze vědci spekulují dlouho, podle nové australské studie však její kořeny můžeme najít v tání ledovců.