Články s tagem: černá díra

Astronomové pozorovali jeden z nejextrémnějších kosmických větrů, jaký kdy byl zaznamenán u supermasivní černé díry. Proud hmoty se pohybuje rychlostí až 30 procent rychlosti světla a podle vědců může zásadně ovlivňovat vývoj celé galaxie.

Vědci možná vyřešili záhadu, která astronomy zaměstnávala více než půl století. Supermasivní černá díra Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy podle nového výzkumu skutečně vypouští kosmický vítr. Dosud se přitom zdálo, že je v tomto ohledu výjimkou mezi známými supermasivními černými dírami.

Když podle modelů velmi hmotná hvězda zemře, zhroutí se vlastní gravitací. Zůstane po ní černá díra, která brání v úniku čemukoli, včetně světla. Nebo možná ne, tvrdí fyzici v nové studii.

Obrovská síla černých děr znovu fascinuje vědce. Nejnovější měření poprvé přesně ukázala, co se děje v jejich bezprostředním okolí. Astronomové pomocí globální sítě radioteleskopů sledovali takzvané. „tančící výtrysky“ energie ze systému Cygnus X-1, vzdáleného asi 7 000 světelných let.

V roce 1974 publikoval tehdy dvaatřicetiletý teoretický fyzik Stephen Hawking krátký článek v časopise Nature. Text měl sotva dvě stránky, ale jeho důsledky změnily celý obor astrofyziky. Hawking v něm ukázal, že černé díry nejsou absolutní pasti, z nichž nic neunikne. Naopak mohou vyzařovat energii a postupně se vypařovat. Tento koncept, dnes známý jako Hawkingovo záření, patří k nejvlivnějším myšlenkám moderní fyziky.

V hlubinách Středozemního moře, tisíce metrů pod hladinou, zaznamenaly v únoru 2023 senzory detektoru KM3NeT něco, co fyzikům dodnes nedá spát. Neutrino s energií kolem 220 petaelektronvoltů – zhruba třicet tisíckrát vyšší, než jakou dokážou vytvořit nejvýkonnější urychlovače částic na Zemi. Událost označená jako KM3-230213A se okamžitě zařadila mezi nejzáhadnější kosmické signály posledních let. Problém je, že se nepodařilo najít žádný známý zdroj, který by takovou dávku energie dokázal vyprodukovat.