Články s tagem: černá díra

V roce 1974 publikoval tehdy dvaatřicetiletý teoretický fyzik Stephen Hawking krátký článek v časopise Nature. Text měl sotva dvě stránky, ale jeho důsledky změnily celý obor astrofyziky. Hawking v něm ukázal, že černé díry nejsou absolutní pasti, z nichž nic neunikne. Naopak mohou vyzařovat energii a postupně se vypařovat. Tento koncept, dnes známý jako Hawkingovo záření, patří k nejvlivnějším myšlenkám moderní fyziky.

V hlubinách Středozemního moře, tisíce metrů pod hladinou, zaznamenaly v únoru 2023 senzory detektoru KM3NeT něco, co fyzikům dodnes nedá spát. Neutrino s energií kolem 220 petaelektronvoltů – zhruba třicet tisíckrát vyšší, než jakou dokážou vytvořit nejvýkonnější urychlovače částic na Zemi. Událost označená jako KM3-230213A se okamžitě zařadila mezi nejzáhadnější kosmické signály posledních let. Problém je, že se nepodařilo najít žádný známý zdroj, který by takovou dávku energie dokázal vyprodukovat.

Astronomové z Havajské univerzity detekovali v datech amerického vesmírného teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) slabé otřesy v unikátním dvojhvězdném systému Gaia BH2 ve vzdálenosti asi 3 800 světelných let. Umírající hvězda ve fázi červeného obra v něm obíhá černou díru.

Teorie vzniku takzvaných temných hvězd byla poprvé navržena v posledním desetiletí jednadvacátého století. Jde ale o hypotetické objekty. Astronomové nicméně tvrdí, že v datech vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili cosi zvláštního. Potencionálně první zaznamenané temné hvězdy v historii. Pokud se to potvrdí, přepíše to naše chápání vzniku kosmu a galaxií.

Černé díry byly ještě donedávna hypotetickými objekty. Teprve v roce 2019 astronomové vyfotografovali první pomocí projektu Even Horizon Teleskope (EHT). Do dnešních dní ji pozorují a zkoumají. A všimli si něčeho zvláštního. Magnetické pole kolem černé díry se v letech 2017 a 2021 otočilo.

Již v roce 2019 objevily observatoře LIGO a Virgo záhadné vlny v časoprostoru. Astronomové se obecně shodují, že událost nazvaná GW190521 byla výsledkem srážky dvou černých děr. Tým vědců z Čínské akademie věd však přišel s ambicióznějším vysvětlením.