Články s tagem: čtení
Člověk
Čtení zvětšuje mozkovou kůru. Televize ji zmenšuje. MRI snímky 8 125 dětí to potvrdily
29. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
Rodiče to říkali celá desetiletí intuitivně. Nyní to dokazují MRI snímky osmi tisíc amerických adolescentů: děti, které tráví více času čtením knih, mají regionálně větší plochu mozkové kůry v oblastech zodpovědných za kognitivní výkon. Děti, které tráví více času sledováním televize, vykazují opačný vzor.
Člověk
Jedna kapka do oka a čtete bez brýlí deset hodin. FDA schválila VIZZ a presbyopie má poprvé skutečné řešení
29. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
V červenci 2025 schválila FDA první a dosud jediné oční kapky na bázi aceклidinu pro léčbu presbyopie. VIZZ od firmy LENZ Therapeutics začal být dostupný v amerických lékárnách od října 2025. Pro 128 milionů Američanů a 1,8 miliardy lidí na světě trpících stařeckou dalekozrakostí jde o první farmakologické řešení bez dosavadních kompromisů.
Člověk
Norsko dalo každému pětiletému dítěti iPad. Výsledky ve čtení se propadly. Teď utrácejí miliardy, aby experiment zvrátili
18. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
V roce 2016 Norsko uvítalo digitální revoluci ve vzdělávání s otevřenou náručí. Tablety dostaly děti od prvního ročníku základní školy, digitální výuka se stala standardem a technologie byly prezentovány jako klíč k modernizaci škol. O deset let později přichází přiznání, které bývá ve vzdělávací politice vzácné: experiment selhal. Od srpna 2026 budou obrazovky zcela zakázány v norských školkách a digitální zařízení budou dětem k dispozici teprve od páté třídy. Na stimulaci čtenářských dovedností vláda vyčlenila v rozpočtu 2026 miliardu korun rozloženou do čtyř let. Případ Norska je důležitý nejen jako varování — ale jako empirická data z největšího vzdělávacího testu moderní doby.
Člověk
Mozek, který čte, žije déle: věda ukazuje, že knihy mění nejen myšlení, ale i délku života
23. 3. 2026
|
Miroslav Krajča
Čtení knih bývá považováno za klidnou, téměř pasivní aktivitu. Moderní výzkum ale ukazuje opak. Čtení může zásadně přetvářet mozek, zlepšovat empatii, snižovat stres a dokonce prodlužovat život. V kontrastu s tím stojí rychlá digitální konzumace obsahu, která podle vědců působí na mozek zcela odlišně.