Články s tagem: čtení

Kanadští psychologové shrnuli nejnovější výzkum o tom, co s člověkem dělá čtení beletrie. Romány a povídky podle nich souvisejí s lepšími jazykovými schopnostmi, empatií i delším životem, a jejich čtení by se mělo podporovat u dětí i dospělých. Účinky jsou ale spíš malé, některé slavné výsledky se nepodařilo zopakovat a většina dat ukazuje souvislost, ne příčinu.

Americká pediatrická akademie už léta doporučuje rodičům číst dětem nahlas od útlého věku, dosavadní důkazy pro tento zvyk ale pocházely hlavně z pozorování chování, ne z měřitelných dat o mozku. Studie z Dětské nemocnice v Cincinnati jako první ukázala, že množství čtení doma souvisí s měřitelně odlišnou aktivitou konkrétní mozkové oblasti přímo na skenu.

V brazilských věznicích platí pravidlo, které v Evropě obdobu nemá: každá přečtená a písemně zpracovaná kniha ukrojí z trestu čtyři dny, ročně až 48. Letos se program dostal na titulní strany kvůli jednomu velmi známému vězni, který se do něj přihlásil a pak nepřečetl ani řádku.

V červenci 2025 schválila FDA první a dosud jediné oční kapky na bázi aceклidinu pro léčbu presbyopie. VIZZ od firmy LENZ Therapeutics začal být dostupný v amerických lékárnách od října 2025. Pro 128 milionů Američanů a 1,8 miliardy lidí na světě trpících stařeckou dalekozrakostí jde o první farmakologické řešení bez dosavadních kompromisů.

V roce 2016 Norsko uvítalo digitální revoluci ve vzdělávání s otevřenou náručí. Tablety dostaly děti od prvního ročníku základní školy, digitální výuka se stala standardem a technologie byly prezentovány jako klíč k modernizaci škol. O deset let později přichází přiznání, které bývá ve vzdělávací politice vzácné: experiment selhal. Od srpna 2026 budou obrazovky zcela zakázány v norských školkách a digitální zařízení budou dětem k dispozici teprve od páté třídy. Na stimulaci čtenářských dovedností vláda vyčlenila v rozpočtu 2026 miliardu korun rozloženou do čtyř let. Případ Norska je důležitý nejen jako varování — ale jako empirická data z největšího vzdělávacího testu moderní doby.

Čtení knih bývá považováno za klidnou, téměř pasivní aktivitu. Moderní výzkum ale ukazuje opak. Čtení může zásadně přetvářet mozek, zlepšovat empatii, snižovat stres a dokonce prodlužovat život. V kontrastu s tím stojí rychlá digitální konzumace obsahu, která podle vědců působí na mozek zcela odlišně.