Klíčem k úspěšné kolonizaci Měsíce a Marsu je voda. Je důležitá pro výrobu kyslíku a vodíku i raketového paliva. Lidstvu by umožnila postavit na naší přirozené družici infrastrukturu a využívat ji něco jako vesmírnou benzinovou pumpu. Bez životadárné tekutiny však úsilí o dobývání kosmu selže. Naštěstí to není tak úplně pravda.

Nové geofyzikální modely a izotopové studie naznačují, že Mars by mohl mít v dávné minulosti atmosféru s tlakem rovnající se nebo dokonce převyšující ten dnešní na Zemi. Tato zjištění představují zásadní změnu v tom, jak si představujeme „teplý a vlhký“ Mars a otevírají nové otázky ohledně toho, jak planeta přišla o svůj dřívější stav vhodný pro život.

V červenci 2024 rover Perseverance odebral vzorek z oblasti zvané Cheyava Falls v dávném říčním korytě Neretva Vallis na Marsu. Tento vzorek z bahnitých sedimentů obsahuje minerály a organické složky, které na Zemi bývají spojovány s mikrobiálním životem. Přestože není potvrzeno, že jde o definitivní důkaz života, nové výsledky dramaticky rozšiřují možnost, že Mars byl obývatelný déle, než se dosud myslelo.

Lidstvo se připravuje na dobývání Měsíce a Marsu. Udržitelná kolonizace vesmíru ale vyžaduje reprodukci. Vědci zjišťují, že před nimi leží obrovská výzva. Mikrogravitace, kosmické záření, radiace a další nepředvídatelné faktory jsou obrovskou překážkou pro rozmnožování v mimozemských světech.

David Baron ve své pečlivé historii The Martians vrací veřejnost na přelom 19. a 20. století, kdy se Mars stal středobodem masové fascinace – od spekulací o kanálech až po dramatické popkulturní vlny. V článku zkoumáme, jak se spojily věda, média a kolaps důvěry v realitu, aby vytvořily jeden z nejpodivuhodnějších kulturních fenoménů své doby.

Určitě už jste si položili otázku, proč je Mars vůbec rudý? Pravdu konečně odhalil tým vědců vedený Adomasem Valantinasem z americké Brownovy univerzity. Klíčovou roli v tom sehrála voda, která kdysi tekla po jeho povrchu.