Články s tagem: mikrobiom
Parkinson začíná ve střevech. Průlomová studie z pěti zemí mění pohled na nemoc století
23. 2. 2026
|
Miroslav Krajča
Desítky let se Parkinsonova choroba považovala za onemocnění mozku. Nová mezinárodní analýza pacientů z pěti zemí však ukazuje, že celý proces může začínat mnohem dříve a mnohem níže. Ve střevech. Výsledky naznačují, že klíčovou roli hraje narušená produkce vitaminů skupiny B a oslabení ochranné střevní bariéry.
Trapné zjištění. Denně si „ulevíme" vícekrát, než si připouštíme
15. 2. 2026
|
Radek Chlup
Vědci z americké Univerzity v Marylandu (UMD) měřili u devatenácti zdravých dobrovolníků četnost plynatosti speciálním senzorem. Zařízení s rozměry 29 × 29 × 10 milimetrů, napájené dvěma knoflíkovými bateriemi, připnuté z vnější strany spodního prádla, ukázalo, že účastníci studie vypouštěli větry v průměru dvaatřicetkrát denně.
Jak půst přepisuje mozek: revoluční studie odhaluje dynamické změny v těle
22. 12. 2025
|
Miroslav Krajča
Nový výzkum poukazuje na to, že stravovací vzorce založené na přerušovaném půstu mohou mít hlubší dopady, než jsme dosud tušili. Vědci zjistili, že omezení kalorií a střídání období půstu a jídla může nejen pomoci snížit váhu, ale také vyvolat pozoruhodné dynamické změny v mozku a ve složení střevních bakterií, které spolu úzce komunikují prostřednictvím tzv. mozko-střevní osy.
Nová naděje na Parkinsonovu nemoc: střevo, bakterie a jednoduché vitamíny
1. 12. 2025
|
Miroslav Krajča
Tradičně se Parkinsonova nemoc vnímala jako choroba mozku — degenerace dopaminových buněk a hromadění toxické bílkoviny α‑synuklein. Nový výzkum ovšem ukazuje, že některé formy nemoci mohou začínat ve střevech: u pacientů se prokazatelně mění mikrobiom — a ztráta bakterií, které produkují B-vitamíny, vede ke snížené produkci ochranných metabolitů. Autoři studie, publikované v květnu 2024, navrhují potenciálně jednoduchou léčbu: doplnění vitamínů B2 (riboflavin) a B7 (biotin), které by mohly zpomalit rozvoj nemoci.
Chcete se dožít stovky? Začněte krmit své mikroby, ne kalorie
18. 11. 2025
|
Miroslav Krajča
Na dlouhověkost se obvykle díváme přes geny, krevní tlak nebo cholesterol. Jenže čím dál víc studií ukazuje, že jeden z hlavních „pákových bodů“ stovky leží jinde – v trilionech bakterií, virů a kvasinek v našem střevě. Právě tento mikrobiom může podle nových zjištění rozhodovat o tom, zda zestárneme nemocní, nebo aktivní a relativně zdraví.
Na Zemi spadla ruská družice s neobvyklým nákladem
25. 9. 2025
|
Radek Chlup
Jihozápadně od Moskvy havarovala družice s neobvyklým nákladem – asi 1500 mouchami, 75 myšmi, semeny, různou buněčnou tkání a se spoustou mikrobů. Jejím posláním bylo studovat dopad vesmírného prostředí na tyto živočichy a potvrdit teorii, že život na zemi je ve skutečnosti mimozemský.
Činky mohou podpořit i vaše zažívání a střevní mikrobiom
10. 9. 2025
|
Miroslav Krajča
I když kardio hraje prim v diskusích o dopadu cvičení na střevní mikrobiom, silový trénink činí své: studií sice není mnoho, ale zdá se, že silový trénink může zlepšit střevní bariéru, snížit zánět a podpořit biologické spojení mezi svaly a střevi. V pozadí se rýsuje zajímavý přínos a potenciál v medicíně i sportu.
Když probiotika krmí infekce: nové poznatky z myšího výzkumu
16. 8. 2025
|
Miroslav Krajča
Vědecký tým varuje: běžná probiotika nemusí být vždy prospěšná – jedna bakterie (Lactobacillus acidophilus) může po antibiotikách usnadnit rozvoj infekce, zatímco jiný kmen (Lactobacillus gasseri LG-36) ji naopak zastaví. Článek rozebírá, proč záleží na druhu mikroba a co to znamená pro používání probiotik.