Aplikované nanotechnologie jsou zase o něco blíže realitě. Americký tým pod vedením Marca Mishkina vytvořil litografickou metodu, s níž může produkovat nanostroje o tloušťce lidského vlasu podobně, jako se vyrábějí i mikročipy. Ačkoliv jde i tentokrát o vysoce experimentální metodu, vytvořené mašinky jsou jak schopné vlastního pohybu, tak je možné je i injektovat do lidského těla pomocí jehly.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s novou metodou, která slibuje vytvářet velmi malé objekty s jemnými detaily zhruba 50 nanometrů, navíc prakticky jakéhokoliv tvaru. Čím menší je však nějaký objekt, tím hůře se zpravidla vyrábí a upravuje. "Kouzelníci" z MIT pod vedením profesora Edwarda Boydena proto nejdříve vytvořili model kýženého objektu ve větším měřítku a následně jej speciálním postupem zmenšili až na tisícinu objemu, a to beze změny tvaru, tedy velikostních poměrů. Jak se jim to povedlo?

Jak získávat obnovitelnou energii snadno a levněji? Co kdyby nám solární panely rostly samy od sebe? Něco trochu podobného nyní otestoval nový pokus spojující hned tři nejrůznější "technologie" do bionické houby generující elektřinu!

Běžnou optikou je origami tradiční japonské umění skládání předmětů z papíru - pokud nemáte zrovna slabost pro malé jeřáby, mohlo by se zdát, že origami bude mít velmi malou praktickou užitečnost. Opak je však pravdou. Lekce původního origami totiž pomáhají 3D tisku vyvinout složitější předměty, které lze vytisknout na jednu plochu, přesto však následně mohou nabýt odlišného tvaru. Nejde přitom o jediný příklad užitečnosti origami.

Od autonehod po sportovní poranění je řada lidí každý den vystavena poškození vnějších nervů. Situace obvykle neohrožuje život přímo, vede však k necitlivosti, slabosti či pocitům šimrání v poškozených prstech, rukou či nohou. Právě v nich se ukrývá tzv. periferní nervová soustava (PNS), tedy soustava nervů s vyloučením nejkritičtější centrální nervové soustavy (mozku a míchy). Poranění PNS může rapidně zhoršit kvalitu života, nový implantát stimulující elektrickým proudem regeneraci nervů je proto v léčbě krokem kupředu.

Cílená doprava léčiv je novým velkým příslibem medicíny. Zatímco doposud jsme prášky museli polykat a vystavit tak chemii celý náš organismus, v budoucnu by se látky měly z ochranné slupky uvolňovat až v postiženém místě. Obvykle se v tomto kontextu skloňují možnosti nanotechnologie, Hongkongská univerzita však přišla i s jiným řešením.