Asi každý, kdo někdy používal počítač, nejspíše dobře ví, že dnešní spotřební počítače mají do dokonalé rychlosti daleko. Na rozdíl od našich mozků se totiž mimo jiné nedovedou naučit nejefektivnější procesy, a musejí je tak opakovat ve stejné, respektive postupem času nižší rychlosti, navíc umí v jednom čase poslat informaci jednom z jednoho místa na druhé. Změnit by to však mohly tzv. neuromorfní čipy, potažmo neuromorfní počítače z těchto čipů sestavené.

Absence komunikace a empatie k druhým bývá jádrem většiny mezilidských sporů. To, jak tuto propast překonat, řešila již řada umělců a umění - literatura, divadlo, hudba a v posledním století i film a videohry. Nová studie Stanfordu naznačuje, že se co do schopností nabídnout skutečné chápání druhého člověka, nemohou poměřovat s virtuální realitou.

Už žádné taháky, stačí si skripta přečíst psaná ve speciálním stylu písma a učivo do hlavy poleze téměř samo. Tedy alespoň to tvrdí jeho tvůrci, australští vědci, kteří ho úspěšně vyzkoušeli na vysokoškolských studentech. Princip je prostý: Písmo je tak trochu děravé a má nezvyklý sklon, a tak se musí lidé na jeho četbu řádně soustředit.