Být finančně tak zajištěný, aby jeden mohl zahodit práci za hlavu, po tom nejspíše touží valná většina pracujících. Dlouhé a úmorné pracovní šichty zdraví tělesnému ani mentálnímu samozřejmě neprospívají, nicméně ani opačný extrém - tedy naprostá absence práce - však není ve skutečnosti zdravá. Kde však najít onu ideální rovnováhu? Nová studie z Cambridge se zeptala právě na to a dává jako odpověď konkrétní čísla.

Noční práce lidem neprospívá - zvyšuje riziko vzniku cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, obezity i infarktů, píše italský deník Corriere della Sera. Slabší produkce hormonu melatonin prý může být zodpovědná i za sníženou schopnost čelit poškození DNA či větší riziko nádorů.

Jestliže přijdeme o práci, jde obecně o stresující záležitost. Podle nové studie to navíc zvyšuje pravděpodobnost cévní mozkové příhody, čili mrtvice. Muži středního věku jsou na tom ještě hůř: těm hrozí mrtvice i v případě, kdy se vracejí do zaměstnání po dlouhém období nečinnosti. Ženy jsou na tom v tomto ohledu o něco lépe.

Toužíte v práci po povýšení? S vedoucí funkcí ale nepřijde jen věší zodpovědnost, ale také i pár kilogramů navíc, jak upozorňují vědci. 

Vypadá to, že módě takzvaných openspace kanceláří odzvonilo. Sílené pracovní prostory tak nějak nesplňují očekávání, že pořádně stmelí kolektiv. Efekt mají totiž leckdy zcela opačný a jejich negativní účinek nedávno potvrdili i vědci.