Jeden den v práci je vše, co potřebujete k duševní pohodě

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Být finančně tak zajištěný, aby jeden mohl zahodit práci za hlavu, po tom nejspíše touží valná většina pracujících. Dlouhé a úmorné pracovní šichty zdraví tělesnému ani mentálnímu samozřejmě neprospívají, nicméně ani opačný extrém - tedy naprostá absence práce - však není ve skutečnosti zdravá. Kde však najít onu ideální rovnováhu? Nová studie z Cambridge se zeptala právě na to a dává jako odpověď konkrétní čísla.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Dělba práce je předmětem neutuchajících debat, co je civilizace civilizací. Povaha toho, jak lidé pracovali, se značně měnila v průběhu dějin. Lze například lov u lovců-sběračů považovat za práci? Nejspíše ne tak, jak ji vnímáme dnes. Práce "pro někoho" pravděpodobně přichází až se vznikem trvalých sídlišť a postupným zahušťováním civilizace.

Existence otroctví a nevolnictví naznačuje, že ani ve starověku a středověku to neměli pracující mnohdy snadné - přesto vnímáme jako problematický až příchod průmyslové revoluce s jejími neslavnými šestnáctihodinovými šichtami v prvních továrnách. Ke konci 19. století se proti nim společnost ostře vymezila a postupně došlo ve velké části světa na zavádění plus minus osmihodinového pracovního dne, od poloviny 20. století panujícího od pondělí do pátku.

Zjednodušeně řečeno tedy víme, že přemíra práce škodí. Jenže hledání opačného extrému je složité právě kvůli tomu, že povaha práce v historii se značně měnila. Najít nějakou "prototypální" práci je u lidí velmi obtížné. Zároveň jsou přitom známy i případy lidí, kteří například vyhráli v loterii, práci zcela hodili a hlavu, a následně propadli depresím, návykovým látkám a dalším nešvarům. Zdá se tedy, že i naprostá absence práce rovněž škodí. Výzkumníci z univerzit v Cambridge a Salfordu se rozhodli, že zjistí, kde tedy leží ona ideální rovina. Kolik práce je třeba k tomu, abychom se z absence roboty nepomátli?

Autoři se podívali na pojítka mezi prací a mentálním zdravím u 70 tisíc lidí ze Spojeného království mezi lety 2009 až 2018. Součástí zkoumané skupiny byli nejenom lidé pracující ve standardním týdenním cyklu, ale i lidé na mateřské, lidé s částečnými úvazky a také lidé bez práce - včetně těch, kteří si práci po sledovanou dobu našli, a samozřejmě rovněž opačně.

Data předně naznačují přítomnost pozitivní korelace mezi nulovou prací (u nezaměstnaných a lidí na mateřské dovolené) a nástupcem do práce. Riziko mentálních problémů se po nástupu do zaměstnání snižuje až o 30 procent. To je v součtu významný doklad benefitů práce na duševní zdraví.

Nic se nemá přehánět

To zajímavé se však ukáže až poté, co souhrn placené týdenní práce překročí osmihodinovou cifru. Okamžitě totiž dochází na redukci nárůstu pozitivního vlivu práce na mentální pohodu. Jinými slovy - pokud pracujete devět nebo 50 hodin týdně, máte stejné riziko duševních problémů, jako pokud pracujete jenom osm hodin. Ale pokud pracujete pod osm hodin, hrozí vám vyšší riziko. To naznačuje, že skutečně nezbytných je pro duševní zdraví jenom osm hodin práce týdně.

Téma nezbytnosti placené práce není jenom hypotetickou otázkou aktuální studie. Na obzoru totiž vychází velké téma automatizace. Jak práce manuální, tak i "práce hlavou" se v nejbližších desetiletích zřejmě dočká výrazného poklesu. Mentální práce možná paradoxně dříve než práce rukama - umělé inteligence budou pravděpodobně lépe, dříve a levněji ovládat Excel, než dostanou i precizní robotické ruce.

Jak přesně bude automatizace vypadat, dnes můžeme jen spekulovat. Někdo čeká naprosté vyšachování lidí z pracovního procesu a příchod zcela jiného uspořádání společnosti na zcela jiných prioritách. Další zase předpokládají, že roboti sice převezmou řadu povolání, ale budou stále potřebovat "supervizi" lidí - anebo že vzniknou zcela nová povolání pro lidi, které si dnes neumíme vůbec představit.

Na to, jak to celé dopadne doopravdy, si budeme muset počkat. Již nyní je ale jasné, že i zastánci "utopie" zcela zbavené práce by měli operovat i s alespoň jednodenní šichtou týdně. Je možné, že stroje jednou lidem skutečně vezmou práci - po drtivou většinu historie byla ale práce to, co nás do značné míry definovalo. Měli bychom tedy dávat pozor na to, aby nám automatizace nevzala i zdravý rozum.

Tagy: duševní zdraví věda a poznání inovace a technologie práce a odbory