Satelitní konstelace jsou problém pro astronomii, který se bude už jen zhoršovat, upozornil nový výzkum týmu Alejandra Borlaffa z Amesova výzkumného střediska NASA. Na konci 30. let bude podle něj kolem Země kroužit zhruba 560 tisíc těles, pokud tedy úřady schválí všechny žádosti o licence na provoz satelitů na nízké oběžné dráze. To bude představovat riziko pro vesmírné i pozemní teleskopy.

Magnetické pole Země funguje jako neviditelný štít, který odklání nabité částice ze Slunce a chrání život na povrchu planety. Jenže tenhle štít má „promáčklinu“ nad Jižním Atlantikem – a nová data ukazují, že se tahle slabina rychle zvětšuje. Vědci varují, že to může znamenat stále větší potíže pro satelity, kosmické stanice i astronauty na oběžné dráze.

Když kanadský amatérský sledovač družic Scott Tilley náhodou zachytil signál vycházející z vesmíru ve frekvenci 2025–2110 MHz, která je vyhrazena pro pozemní vysílání směrem do družic, otevřel cestu k zásadnímu odhalení: satelitní soustava Starshield společnosti SpaceX možná pracuje mimo mezinárodně uznávané pravidla.

Nad hlavami máme dálnici a smetiště v jednom. V současnosti je na oběžné dráze přes 12 000 aktivních satelitů a další tisíce neaktivních, rozkládajících se, které představují riziko pro astronauty i radioteleskopy. Vědci s hrůzou zjistili, že funkční satelity přispívají k masivními úniku osobních, firemních i vládních dat. K jejich „přečtení“ stačí obyčejný hardware za pár set dolarů.

Závod Elona Muska o ovládnutí nízké oběžné dráhy Země pomocí tisíců satelitů Starlink začíná mít negativní následky: množství vesmírného odpadu prudce roste a stále častěji se vrací zpět na Zemi.

Kdysi pouhé stroje okolo Země, dnes považované za technologické vzpomínky: satelity — první generace družic — se stávají předmětem zájmu nového oboru satelitní archeologie. Otázka zní: měli bychom je zachovat? A pokud ano, jaké kritérium by je činilo „památkou“ v kosmickém prostoru?