V našem širším kosmickém sousedství, ve vzdálenosti asi 145 světelných let, se nachází jeden výjimečně starý vesmírný mrchožrout –  bílý trpaslík LSPM J0207+3331. Těleso, vzniklé před zhruba třemi miliardami let po zániku hvězdy o něco hmotnější než naše Slunce, naznačuje, co jednou může potkat i Zemi.

Plán společnosti Reflect Orbital, který počítá s vysláním na oběžnou dráhu Země více než čtyř tisíce zrcadel odrážejících sluneční světlo zpět na planetu, vyvolal ostrou kritiku vědců i ekologů. Projekt má podle firmy pomoci prodloužit denní dobu a umožnit tak výrobu solární energie i po západu slunce. Dopady mohou být drastické.

Nový objev amerických astronomů ukazuje, že i v těsné blízkosti Slunce se skrývají dosud neznámé objekty. Planetka 2025 SC79, objevená koncem září pomocí kamery Dark Energy v Chile, oběhne naši hvězdu za pouhých 128 dní. To z ní dělá druhý známý nejrychlejší asteroid – rychlejší už je pouze 2021 PH27 s periodou 113 dní.

Nový rozsáhlý klinický výzkum naznačuje, že denní dávka 2 000 IU vitaminu D může zpomalit zkracování telomer – ochranných „čepiček“ chromozomů – až o ekvivalent tří let biologického stárnutí. Přesto vědci varují: není to licence na nekontrolované dávky a je třeba další výzkum, než se mění doporučení.

Astronomové pozorovali na povrchu Slunce 15. července něco neuvěřitelného. Obří plazmový oblak nad jeho severozápadním okrajem. Tvrdí, že připomínal dlouhou jizvu na obličeji nebo pohybující se čtyřnohou bestii. Jednalo se o filament, oblak hustšího a chladnějšího plazmatu oproti okolní hmotě.

Nový výzkum týmu Dennyho Oliveira z Goddardová vesmírného střediska NASA zjistil, že sluneční bouře snižují životnost satelitů Starlink – konstelace společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Jeho družice se vrací na Zemi předčasně a ve vysoké rychlosti.