Je největší planetou sluneční soustavy, ale kdysi byl ještě mohutnější. Nová studie přináší fascinující zjištění: Jupiter mohl být v minulosti až dvojnásobně větší, než jak ho známe dnes. Vědci nyní rozluštili, jak se plynné monstrum postupně smrskávalo – a co to znamená pro vznik planet i vývoj hvězdných systémů.

Prázdnota, která vznikla po výjimečně silném poryvu slunečního větru, způsobila, že se atmosféra Marsu dramaticky vyboulila. Tento jev naznačuje, jak planety přicházejí o atmosféru a stávají se neobyvatelnými.

Za svou existenci vděčíme ochrannému štítu, který vytvořil mrak molekulárního plynu.

Země padá do Slunce, skutečně padá. Přesto do něj nespadne, naopak se od něj vzdaluje. Fyzika má pro tento zdánlivě protismyslný pohyb vysvětlení.

Lidstvo vděčí za svou existenci vrakovišti mezi Marsem a Jupiterem. Kdyby na jeho místě byla planeta, sotva by na Zemi byly podmínky příznivé pro život.

Někteří astronomové tráví hromady hodin snahou najít devátou planetu sluneční soustavy. Jsou přesvědčeni, že soustava, jak ji známe, bez ní nedává smysl.