Podle nového výzkumu profesora Alexe Elleryho z Carleton University mohly do naší Sluneční soustavy už dorazit sebereplikující se sondy cizích civilizací – a některé tu podle něj možná stále působí.

Ve vnějším okraji naší sluneční soustavy možná číhá dosud neobjevený – poměrně malý – planetární svět. Nový návrh astronoma Amir Siraj naznačuje, že „Planeta Y“ o velikosti někde mezi Merkurem a Zemí by mohl vysvětlit zvláštní sklon drah asi 50 trans­Neptunových objektů (TNO) – a co víc, mohl by být blíže, než populární hypotéza Planet Nine.

Když se bavíme o planetách sluneční soustavy, většinou kromě Země zmiňujeme třeba Mars nebo Jupiter. Merkur je však neméně zajímavý. Například překvapivě veliké jádro zabírá celkem 70 procent jeho hmotnosti. Právě tato charakteristika vedla astronomy k teoriím o tom, že planeta vznikla kolizí s jiným velkým tělesem.

K Zemi se podle astronomů blíží záhadný objekt, který zřejmě nepochází ze Sluneční soustavy. Pokud se potvrdí, že jde o mezihvězdného návštěvníka, půjde teprve o třetího takového zaznamenaného. 

Je největší planetou sluneční soustavy, ale kdysi byl ještě mohutnější. Nová studie přináší fascinující zjištění: Jupiter mohl být v minulosti až dvojnásobně větší, než jak ho známe dnes. Vědci nyní rozluštili, jak se plynné monstrum postupně smrskávalo – a co to znamená pro vznik planet i vývoj hvězdných systémů.

Prázdnota, která vznikla po výjimečně silném poryvu slunečního větru, způsobila, že se atmosféra Marsu dramaticky vyboulila. Tento jev naznačuje, jak planety přicházejí o atmosféru a stávají se neobyvatelnými.