Články s tagem: Vesmír

Vesmír

Astronauti si na Marsu mohou připíjet červeným vínem. A budou fit!

Vesmírný závod o Měsíc a Mars zrychluje a výzkumníci z Harvardu se starají o to, jak zajistit, aby vítězové byli po dosažení cíle schopni pohybu. Na webu Frontiers in Physiology vyšla studie o tom, že sloučenina resveratrol, která se nachází v červeném víně, zachovává svalovou hmotu a sílu u potkanů vystavených simulaci gravitace Marsu.
Vesmír

Mléčná dráha se zrodila ze spojení s trpasličí galaxií, zjistila studie

Mladý vesmír byl po svém vzniku agresivním prostředím. Před 13 miliardami let, sotva pár stamilionů po Velkém třesku, z první zformované hmoty začaly vznikat hvězdy. A dělo se tak velmi rychle. Ze shluků podobných útvarů brzy začaly vznikat první trpasličí galaxie - jak ale z takových útvarů vznikly větší galaxie? To se pokusil vyřešit tým španělských vědců. Jejich model rozšiřuje poznání pravděpodobného zrození Mléčné dráhy mnoho miliard let nazpět.
Vesmír

Čtyři lunární mise, které mohly navázat na Apollo už dávno

Současné připomínání historické mise Apolla 11 častokrát doprovází nářky nad tím, že se člověk od roku 1972 na povrch Měsíce stále nevrátil. Není to mnohdy stoprocentní pravda - automatické sondy vyrobené lidskou rukou přistávají na Měsíci stále. Je ale pravdou, že bota astronautova má zatím smůlu. V minulosti se však objevilo hned několik významných nápadů, jak na Apollo navázat. Žádný z nich nakonec nevyšel - ale právě to nejlépe ilustruje, proč je trvalejší návrat na Měsíc velmi náročný podnik! 
Vesmír

Aerogel by mohl napomoci v teraformaci Marsu

Vědec a popularizátor Carl Sagan byl zřejmě prvním, kdo vynesl na světlo světa ideu teraformace Marsu. Skoro půl století po jeho nápadu však Mars není o nic blíže Zemi, než byl v roce 1971, kdy Sagan publikoval svou studii řešící možnosti zahuštění marťanské atmosféry. Ačkoliv je Mars stále častějším předmětem debat kolem robotického průzkumu i pilotovaných misí - a Elon Musk proslavil ideu vybudování permanentní základny - přeměna celého Marsu na svět podobný Zemi se zdá být tím náročnější, čím více o ní uvažujeme.
Vesmír

Apollo 11 přeskočilo historii o víc než půl století

Svět si bude v noci ze soboty na neděli připomínat padesáté výročí historického prvního pilotovaného přistání na Měsíci. Konspirační teoretikové zmíní, proč posádka na Měsíc nikdy neletěla, a přesto tu objevila mimozemšťany, nadšenci do kosmonautiky zase uroní slzu nad skutečností, že poslední lidská mise k Měsíci přistála v roce 1972. Apollo 11 působí - i přes přísliby budoucích let kosmonautiky - jako vzpomínka na zašlou slávu a prestiž letů do vesmíru. Skutečnost však nemůže být odlišnější.
Vesmír

Po Číně vysílá na Měsíc vlastní lunární modul i Indie

Jakoby nestačilo, že letošní rok začal přistáním čínské sondy na odvrácené straně Měsíce a že si v nejbližších dnech budeme připomínat padesáté výročí letu Apolla 11 - také Indie se rozhodla, že Měsíc je jejím příštím cílem. Půjde-li vše podle plánu, v neděli před půlnocí našeho času se pokusí vyslat k Měsíci svou první povrchovou sondu Chandrayaan-2. Ta by následně po dvouměsíčním letu mohla přistát u jižního pólu Měsíce 6. září tohoto roku. Jde o další ukázku stále vyššího zájmu o naši nejbližší přirozenou oběžnici.
Vesmír

Robotická 'vážka' poletí zkoumat měsíc Titan, jiní létající roboti předtím navštíví Mars

Vedení americké vesmírné agentury NASA dalo zelenou unikátní misi, která bude navíc první svého druhu v historii kosmických letů. V rámci této mise by měl v roce 2034 na povrchu Saturnova velkého měsíce Titan přistát velký vrtulový dron Dragonfly (česky Vážka). Jeho úkolem bude po další nejméně dva roky provádět letecký průzkum Titanu, prokládaný řadou mezipřistání, během nichž bude dron analyzovat organické chemické sloučeniny a jiné materiály, nacházející se na povrchu tohoto měsíce. Půjde o první vícerotorový dron odlišný od jednoduché helikoptéry, vypuštěný do atmosféry jiného světa. Mnozí vědci budou v rámci této mise pracovat po velkou část svého života.
Vesmír

Prstence kolem Uranu jsou ve sluneční soustavě unikátní

Nejslavnější planetou s prsteny je sice Saturn, rozhodně však nejde o jediného majitele podobných prstýnků. Všichni plynní obří ve sluneční soustavě disponují nějakými prsteny z prachových částeček. Nejnovější studie ale odhalila, že ty kolem Uranu jsou v kontextu naší soustavy zřejmě unikátní!