Vedení americké vesmírné agentury NASA dalo zelenou unikátní misi, která bude navíc první svého druhu v historii kosmických letů. V rámci této mise by měl v roce 2034 na povrchu Saturnova velkého měsíce Titan přistát velký vrtulový dron Dragonfly (česky Vážka). Jeho úkolem bude po další nejméně dva roky provádět letecký průzkum Titanu, prokládaný řadou mezipřistání, během nichž bude dron analyzovat organické chemické sloučeniny a jiné materiály, nacházející se na povrchu tohoto měsíce. Půjde o první vícerotorový dron odlišný od jednoduché helikoptéry, vypuštěný do atmosféry jiného světa. Mnozí vědci budou v rámci této mise pracovat po velkou část svého života.

Nejslavnější planetou s prsteny je sice Saturn, rozhodně však nejde o jediného majitele podobných prstýnků. Všichni plynní obří ve sluneční soustavě disponují nějakými prsteny z prachových částeček. Nejnovější studie ale odhalila, že ty kolem Uranu jsou v kontextu naší soustavy zřejmě unikátní!

Astronomové minulý rok objevili galaxii, která působila, že nemá žádnou temnou hmotu, což bylo neslučitelné s našimi teoriemi o této hmotě, která tvoří zhruba 85 procent vesmíru. Záhada však byla vyřešena, a galaxie NGC1052-DF2 tak už není tolik tajemná. Bylo propočítáno, že se nachází mnohem blíže Mléčné dráze, díky čemuž astronomové vypozorovali, že temnou hmotu obsahuje.

I když se hledání mimozemského života často zjednodušuje na "nalezení mikrobů", ve skutečnosti je možné život detekovat i nepřímo. Zejména v případě exoplanet se tak mluví o hledání biosignálů třeba ve formě specifických plynů, které snad budou teleskopy umět odhalit i na vzdálenost mnoha světelných let. Pro podobné pátrání však nemusíme jít jenom do cizích hvězdných systémů. Také na Marsu usilovně probíhá hledání potenciálního biosignálu ve formě metanu. Zatím však mnoho výsledků nepřineslo.

Vědci z Francie a Irska přišli s oznámením, že už ví, jak se chová hmota v extrémních podmínkách atmosféry Slunce. Jejich práce může vrhnout světlo na špatně chápaný čtvrtý stav hmoty – plazma, které by mohlo být klíčem k bezpečným, čistým a účinným jaderným generátorům na Zemi. Má to ale jeden háček. Jak plazma učinit stabilní pro tvorbu energie?

Seznam světů podobajících se Zemi je bohatší o dva další kandidáty. Objevil je tým astrofyzika Mathiase Zechmeistera z univerzity v Göttingenu a nacházejí se jenom 12,5 světelného roku od Země kolem malé Teegardenovy hvězdy. Jde tak o další z rostoucího počtu jiných soustav, které připomínají tu naši, sluneční. Měření navíc proběhlo metodou, která slibuje nové zajímavé detekce doposud neznámých světů.