Co se děje s mezihvězdnou kometou 3I/ATLAS? Něco s ní není v pořádku
2. 9. 2025 – 14:00 | Vesmír | Radek Chlup | Diskuze:
Kontroverzní vědec z Harvardu Avi Loeb tvrdil, že mezihvězdný objekt 3I/ATLAS řítící se sluneční soustavou je mimozemská technologie. V nové studii ho již označuje za kometu, popsal však jeho značně anomální chování a rysy. Podle něj můžeme mít co dočinění ze zcela novou kategorií mezihvězdného tělesa.
Snímky pořízené observatoří Gemini v Chile ukazují dosud nejpřesvědčivější informace o chování objektu.
Odborníka překvapil ocas ve tvaru slzy, dlouhý 54 400 kilometrů, orientovaný přímo proti Slunci. Jinými slovy, je natočený špatným směrem.
Kometu obklopuje koma neboli plynový obal s šířkou zhruba 18 800 kilometrů. To je překvapivě hodně. Tím však zajímavosti ohledně 3I/ATLAS nekončí.
Objekt je obklopen obrovským oblakem tvořeným hlavně oxidem uhličitým (CO2), ukázal dalekohled Jamese Webba. Táhne se až do vzdálenosti 358 000 kilometrů. Výhradně ho tvoří CO2, v minimálním množství pak oxid uhelnatý a voda. Tím se liší od klasických komet, jejichž sublimační proces pohání hlavně voda.
Objekt by podle nejnovějších dat mohl mít průměr 46 kilometrů. Pokud je 3I/ATLAS skutečně pevným tělesem, bylo by milionkrát hmotnější než dříve pozorovaná mezihvězdná kometa 21/Borisov.
Tím podivnosti nekončí
Velikost a hmotnost komety podle Loeba zpochybňují konvenční teorie. Současné astrofyzikální modely říkají, že malé mezihvězdné objekty by měly být mnohem častější než velké. Proto bychom měli spíše zaznamenat ty malé než velké. Hustota skalnatého materiálu v mezihvězdném prostoru navíc je příliš nízká na to, aby v rozumném čase mohl vzniknout tak velký objekt, tvrdí astronom.
Jinými slovy, není tam dost stavebního materiálu, aby to vysvětlilo přirozený původ tělesa, říká Loeb.
Dalším neobvyklým rysem je trajektorie. Místo aby se 3I/ATLAS přibližoval z náhodného úhlu po vzoru ostatních mezihvězdných objektů, pohybuje se po dráze blízké ekliptické rovině – ploché oběžné dráze planet sluneční soustavy. To je nezvyklé – šance, že se mezihvězdný cizinec trefí zrovna do této roviny, je minimální.
Co Loeba také překvapilo, je zjištění, že v plynech unikajících z objektu jsou kyanid a nikl, ale ne železo. Při explozích supernov se obvykle tvoří železo a nikl zároveň, vznikají totiž ve stejných jaderných procesech. Skoro vždy se nacházejí pohromadě. Najít nikl bez železa je velmi neobvyklé. Loeb upozornil, že to připomíná stopu průmyslové výroby slitin. Takový proces v astrofyzikálním přirozeném prostředí neexistuje.