Přejídání našemu tělu škodí – to víme všichni. Ale platí to vždy? Dosud se výzkumy zaměřovaly na to, co s našimi těly dělá dlouhodobý nadměrný příjem kalorií.

Je však občasné přejídání stejně škodlivé? Na to si posvítila nová studie a výsledkem je překvapivá odpověď.

Přejedeni pizzou

Výzkumníci z týmu nutričního experta Aarona Hengista z Cambridgeské univerzity se podívali na metabolické, chuťové i náladové reakce dobrovolníků, kteří se v zájmu vědy přejídali. Vědci vybrali 14 zdravých mužů ve věku od 22 do 37 let, kteří dostali v různých dnech úkol jíst pizzu.

V prvním dni měli účastníci zadání sníst tolik pizzy, aby se "cítili najedeni". K tomu jim stačilo zkonzumovat v průměru 1500 kalorií, tedy ekvivalent těsně pod hranici toho, čemu se říká velká porce.

Další den se limity posunuly. Tentokrát měli účastníci jíst pizzu až do okamžiku, "kdy už dále nemohli". V průměru snědli dvojnásobek, tedy kolem 3000 kalorií.

Někteří lidé ovšem zvládli spořádat až 4800 kalorií, tedy víc než trojnásobek velké porce. To podle autorů naznačuje, že lidé, kteří jsou najezení, jsou vlastně "jenom z části najezení".

Co je ale zajímavé, organismus jedlíků nebyl zhuntovaný a v šoku. U většiny z nich se hladiny krevního cukru držely v normě a jen nepatrně vzrostly hladiny tuku. Oba ukazatele jsou přitom významné pro sledování rizika rozvoje diabetes anebo kardiovaskulárních nemocí.

Kdo by se žinýroval na zahradní party? | zdroj: Profimedia

Autoři výzkumu sledovali, jak tělo v reakci na přemíru kalorií produkuje zvýšené hodnoty hormonů pro regulaci cukru v krvi. Zvýšení srdečního tepu po přejedení ukázalo, že tělo se snaží s jídlem vypořádat.

Nutno zmínit, že studie zkoumala poměrně malý vzorek účastníků po poměrně krátkou dobu. Co je ještě důležité, žádný z účastníků netrpěl na jinou chorobu. Pokud by někdo z nich obézní nebo měl cukrovku, reakce těla by byla horší. Jenže takovou studii by sotva nějaký úřad schválil.

Máme to po předcích

Pokus ukázal, že pro zdravé jedince není občasné přejídání problematické. Je to logické, naši předci se vyvinuli v éře, kdy střídání hladovění a konzumace velké kořisti patřilo k životu. Tělo si tedy s občasným přejedením poradí – pokud nemá jiné problémy.

"Občasné přejídání může být normální a nepředstavuje velké riziko pro naše zdraví," řekl k výsledku průzkumu Aaron Hengist. K tomu však podotkl: "Pravidelná konzumace většího množství jídla, než potřebujeme, však zdravá není."

Jinými slovy, přejídání nemusí být problém. Pokud z něj neděláte pravidelné hobby. 

Studie byla publikována v časopise British Journal of Nutrition