Oba satelity byly navrženy k monitorování zásob podzemních vod pod povrchem i hladinou moří. Zjištění týmu vedeného výzkumnicí Charlottou Gaugne Gourantonovou z Paris City University však naznačují, že mohou „vidět“ mnohem hlouběji.

Tým analýzou nepatrných posunů v gravitačním poli našel důkazy o tom, že matriál v hloubce tisíců kilometrů, u místa, kde se setkává jádro s pláštěm, se záhadně pohnul. Podle studie perovskit, minerál, jenž se nachází ve spodní části zemského pláště, mohl změnit strukturální konfiguraci této vrstvy.

Okolní horniny by v tom případě zhustly a vzrostla by jejich hmotnost. K povrchu by to vyslalo jemné vlnky, které zachytily přístroje.

Tento posun mohl změnit způsob, jakým tekuté horniny proudí uvnitř vnějšího zemského jádra, což by mohlo vést k podivným geomagnetickým údajům.

Hledíme ke hvězdám, neznáme však ani vnitřek Země

Lidstvo se snaží odhalit tajemství vesmíru, nezná přitom ani „zažívací trakt“ vlastní planety. Není tam možné poslat vědce ani přístroje. Geovědci poslouchají její „kručení v břiše“, podle něhož mapují vnitřní struktury a procesy, které se odehrávají tisíce kilometrů pod našima nohama.

„Naše zjištění by mohlo vrhnout více světla na vrstvy, které tvoří naši planetu, a na to, jak jsou propojeny,“ řekla spoluautorka výzkumu Isabelle Panetová, geofyzička z Gustave Eiffel University.

Tohle „geomagnetické trhnutí“ s vrcholem v roce 2007 bylo zaznamenáno v Atlantiku u pobřeží Afriky a odborníky zmátlo. Posuny v podzemní vodě, které jim pomohly měřit v letech 2002 až 2007 družice GRACE, totiž nedokázaly tento podivný signál vysvětlit.

Vědci budou anomálii nadále zkoumat. Chtějí zjistit, jak změny v topografii hranice jádra a pláště mohou ovlivnit dynamiku proudění v jádru a geomagnetické pole.