ISS vznikla na základě mezivládní dohody z roku 1998, podepsané patnácti státy v čele s USA, Ruskem, Evropou, Japonskem a Kanadou. První modul Zarja byl na oběžnou dráhu vynesen koncem roku 1998, o několik týdnů později následoval americký modul Unity.

Co jste možná nevěděli

Celková hodnota projektu dosahuje zhruba 100 miliard dolarů, což z něj činí nejdražší vědecký projekt historie.

Stanice obíhá Zemi ve výšce 370 až 460 kilometrů a každý den uskuteční 16 oběhů planety.

S délkou přes 50 metrů a rozpětím solárních panelů 109 metrů představuje technologický kolos o hmotnosti téměř 400 tun a obytném prostoru 388 metrů krychlových.

Od roku 2000 na ní nepřetržitě působí posádky o třech až třinácti členech, které se střídají zhruba po půl roce. Dosud ISS navštívilo kolem 280 lidí ze 26 zemí, včetně šestnácti vesmírných turistů; nejvíce z USA a Ruska.

Jeden vesmírný milník u konce

Svoji životnost měla ISS původně ukončit už v roce 2016, nyní však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) počítá s provozem přibližně do roku 2030.

Rusko původně oznámilo odchod z projektu po roce 2024, později však připustilo pokračování do roku 2028.

Po ukončení mise má být stanice v roce 2031 navedená do atmosféry a její zbytky dopadnou do Tichého oceánu v oblasti zvané „bod Nemo“ – nejodlehlejším místě na planetě známé jako „vesmírný hřbitov“.