Copernicus: Letošek bude zřejmě nejteplejším rokem v historii měření

8. 11. 2024 – 14:50 | Příroda | Radek Chlup | Diskuze:

Copernicus: Letošek bude zřejmě nejteplejším rokem v historii měření
Horko nám může být nejen z vysokých teplot, ale také z migrace, kterou globální oteplování zesílí. | zdroj: Profimedia

Hrozí, že letos bude globální průměrná teplota o 1,55 stupně Celsia vyšší.

Letošní rok bude nejspíše nejžhavějším rokem v historii měření a prvním s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Letošní říjen byl druhým nejteplejším v historii hned za tím loňským.

Informovala o tom evropská meteorologická služba Copernicus na základě analýz datového souboru ERA5, využívajícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě. Letošek je bude podle zprávy milník.

„Po deseti měsících roku 2024 je nyní prakticky jisté, že rok 2024 bude podle souboru dat ERA5 nejteplejším rokem v historii a prvním rokem, kdy bude teplota o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období,“ řekla Samantha Burgessová z Copernicus.

„To představuje nový milník v globálních teplotních rekordech a mělo by to sloužit jako katalyzátor pro zvýšení ambicí na nadcházející konferenci o změně klimatu COP29,“ dodala Burgessová. Summit začne v pondělí v Ázerbájdžánu.

Letos bude podle odhadů Copernicus globální průměrná teplota vyšší o 1,55 stupně Celsia. Loni byl průměr vyšší o 1,48 stupně. Aby letošek nebyl nejteplejší v historii, musely by teploty ve zbývajících měsících klesnout opravdu prudce.

Horká budoucnost

Říjen byl druhý nejteplejší v historii. Globální průměrná pozemní teplota vzduchu dosahovala 15,25 stupně Celsia, což je o 0,80 stupně více, než byl průměr pro říjen v letech 1991 až 2020, píše s odkazem na meteorology server BBC News.

Průměrná teplota byla letos v říjnu o 1,65 stupně vyšší než v předindustriálním období. Navíc to byl patnáctý měsíc v šestnáctiměsíčním období, kdy průměrná globální teplota vzduchu při zemském povrchu byla více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní.

Letošní rok zasáhly extrémní vlny veder téměř celý evropský kontinent, střední a západní Spojené státy, severní Kanadu, severní Tibet, Japonsko a Austrálii. Výrazně podprůměrné teploty byly naopak v centrální části Grónska a na Islandu.

Meteorologové i klimatologové se shodují, že za těmito rekordy stojí klimatické změny způsobené lidským spalováním fosilních paliv a klimatický jev El Niño. Teploty v příštím roce ovlivní jeho ochlazující protějšek La Niña.

Ten nás ovšem od oteplování nezachrání. Očekávají se další teplotní rekordy. Hladiny skleníkových plynů v atmosféře stále prudce narůstají. Program OSN na ochranu životního prostředí varoval, že svět by se v tomto století mohl oteplit o tři stupně.

Zdroje:

Nejnovější články