Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí. Dnes má čínská metropole vzduch čistší než mnohá města v Evropě – výsledkem je jeden z nejrychlejších poklesů znečištění, jaký kdy vědci zaznamenali. Jak popisuje podcast a článek How China cleaned up its air pollution – and what that meant for the climate, má tenhle úspěch i stinnou stránku: méně smogu znamená i méně chladicího efektu aerosolů, a tedy rychlejší oteplování planety.

Blokování slunečního záření, takzvané solární geoinženýrství, může v budoucnu pomoci zpomalit globální oteplování. Současně ale představuje obrovské riziko, pokud by s ním někdo začal jednat na vlastní pěst. Upozorňuje na to nová zpráva britské Královské společnosti.

Krátkodobé vystavení extrémně vysokým či nízkým teplotám spojila švédská studie s nárůstem úmrtnosti u pacientů se srdečním selháním. Největší nárůst úmrtí na kombinaci externích teplot a nemocného srdce zaznamenala v letech 2014 až 2021.

Obyvatelnost Země definuje devět planetárních hranic (nebo mezí). Pokud dojde k jejich překročení, život na souši i v moři to vytlačí k okraji existenční propasti. Země již překročila sedm z devíti těchto hranic.

Kdysi bizarní nápad na zvrácení globálního oteplování se v pátek stal realitou. Izraelsko-americký startup Stardust Solutions získal 60 milionů dolarů (1,46 miliard korun) na vývoj technologie pro umělé ochlazování Země. V tomto odvětví se jedná o největší investici v historii. Firma zahájí první experimenty už příští rok v dubnu.

Pokud svět dodrží své závazky z Pařížské dohody a udrží globální oteplení na úrovni 2,6 stupně Celsia, mohl by do konce století zažít o 57 extrémně horkých dnů ročně méně než v případě, že by se proti změně klimatu nezasáhlo vůbec. Vyplývá to z nové studie organizací Climate Central a World Weather Attribution.