Probrat se výlovem vědeckých vzorků zabere čas, ale v tomhle případě přinesla pečlivost nečekané ovoce. Podle spoluautora výsledné studie, Jørgena Olesena, se podařil objev, který se přihodí párkrát za století. Milimetrová stvoření se totiž nezdají patřit do žádného ze známých kmenů.

Formy života dělíme na domény, říše a pak už kmeny, kde si organismy nazvané příhodně Dendrogramma enigmatica a Dendrogramma discoides podle všeho vykolíkovaly vlastní taxonomické území.

zdroj: PLOS ONE

Jejich mnohobuněčná stavba není symetrická, a i když v ní lze najít prvky společné jak se žahavaci, tak se žebernatkami, ani do jednoho z těchto kmenů tasmánští drobečci nezapadají.

Organismy byly získány z hloubek 400 až 1000 metrů a následně uloženy do formaldehydu, což bohužel znemožnilo rozbor jejich DNA. Z té by vědci dokázali odvodit, zda-li jsou tyhle houbovité podivnosti nějakou slepou vývojovou větví života, nebo tvoří naopak mezičlánek mezi již známými kmeny.

Nezbývá tedy než doufat, že se je podaří odlovit znovu – a že se na laboratorní sklíčka dostanou dřív než za dalších třicet let.