Nezisková organizace Environmental Defense Fund (EDF) chce financovat výzkum amerických vědců v oblasti geoinženýrství. Cílem studií bude pochopit možné následky kontroverzního řešení klimatických změn.

EDF by mohla začít rozdělovat miliony dolarů do grantů už letos na podzim, napsal web The Verge s odkazem na deník The New York Times. Vědecké studie se zaměří konkrétně na možnost odrážet sluneční záření zpět do kosmu.

Umělé ochlazování planety neboli geoinženýrství zahrnuje několik možných způsobů, jak snížit globální teploty. Počítá například s rozprašováním aerosolů do ovzduší nebo zesvětlováním mraků pro efektivnější odrážení slunečních paprsků.  

Někteří vědci se skutečně domnívají, že tak mohou snížit globální teploty, alespoň tedy dočasně, než se nám podaří potlačit emise skleníkových plynů. Řada expertů nicméně varuje před možnými nepředvídatelnými následky.

Například panují obavy, aby odrážení většino množství sluneční energie nezměnilo srážkové poměry nebo aby nedošlo k narušení oceánských proudů. Podle některých expertů bychom mohli v některých oblastech klima ochladit více, než bylo zamýšleno.

Až poslední možnost

Rozprašování aerosolů by navíc mohlo spustit kyselé deště nebo ještě zvětšit ozonovou díru nad Antarktidou. Jinými slovy, ve snaze zachránit planetu bychom mohli všechno ještě zhoršit. Proto chtějí vědci možnost umělého ochlazování studovat.

Odpůrci solárního geoinženýrství tvrdí, že je špatné o něm vůbec uvažovat, protože tak získáváme klamný dojem, že máme v rukou rychlé řešení klimatických změn. Jiní zase tvrdí, že si klimatičtí odborníci hrají na bohy.

Vědci se však mezi sebou shodují, že geoinženýrství je až poslední možnost, pokud nedokážeme oteplování zastavit. I vedoucí projektu doktorka Lisa Dillingová se staví spíše proti této technologii a celkově organizace je k ní dlouhodobě skeptická.

Cílem jejich iniciativy je dobrat se k nějakým poznatkům o možných dopadech na klima, protože debaty o solárním geoinženýrství jen tak neutichnou. I Graham Feingold z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) postřehl, že o něj roste zájem.

Vědci v Mexiku minulý rok do vzduchu vypustili balony naplněné oxidem siřičitým. Mexiko následně podobné experimenty zakázalo. Minulý týden kalifornská Alameda zakázala rozprašování mořské soli vědcům z Washingtonské univerzity.