Vědci již v roce 2014 publikovali v časopise Science studii, kde naznačovali, že virus eboly během epidemie v západní Africe mutoval dvakrát rychleji než jiné jeho kmeny. Odborníci zde porovnávali vzorky virů odebrané lidem, kteří se nakazili s odstupem třech měsíců. „Toto zjištění nás velmi překvapilo, proto jsme se rozhodli porovnat soubory dat, které mapují mnohem větší časovou periodu,“ říká virolog Thomas Hoenen.

V nové studii vědci porovnávali vzorky viru u lidí z Afriky, kteří se nakazili ebolou v rozpětí až 9 měsíců od sebe. Zjistili, že genetické sekvence viru byly téměř identické. To znamená, že virus během této časové periody prošel relativně málo změnami či mutacemi. „Tyto nové výsledky jsou dobrou zprávou. Nemáme žádný důkaz toho, že by virus mutoval více, než bylo zaznamenáno v dřívějších epidemiích,“ potvrzuje Hoenen.

Žádné z těchto mutací, které vědci ve studii vypozorovali, nezvyšují závažnost ani změnu v přenosu viru. Toto zjištění napomáhá zmírnit všeobecné obavy, že by se virus mohl změnit ve více infekční a smrtící formu.

Virus ebola se řadí mezi tzv. RNA viry, které mají vyšší mutační rychlost než DNA viry. Sledovat proto rychlost mutace tohoto smrtícího viru je pro vědce obzvlášť důležité. Nová studie předpokládá, že rychlost mutace viru ebola v západní Africe je poměrně podobná jiným RNA virům, například rhinoviru, způsobující běžné nachlazení. Angela Rasmussen, mikrobioložka z University ve Washingtonu, potvrzuje: „Nezdá se tedy, že by to byl supervirus, což v zásadě znamená, že naše léky a vakcíny vyvinuté pro středoafrické kmeny budou pravděpodobně stále účinné proti kmenům západoafrickým.“