Čínští inženýři začali tento týden vrtat 10 kilometrů hlubokou díru do Země. Cílem je proniknout k horninám starým 145 milionů let, tedy z období křídy, kdy planetě vládli dinosauři.

Chinese scientists have begun drilling a 10,000-meter (32,808 feet) hole into the Earth’s crust, as the world’s second largest economy explores new frontiers above and below the planet’s surface. https://t.co/jrkflDqYSd

— Ground News (@Ground_app) June 1, 2023

Dostat se do „křídového systému“ znamená provrtat se přes deset vrstev hornin, upozorňuje magazín IFL Science.

Najdou nerostné zdroje?

Samotný vrt v Tarimské pánvi na severozápadě Číny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, který by měl přesáhnout hloubku deseti kilometrů, může kromě hornin identifikovat nerostné zdroje a pomoci při hodnocení enviromentálních rizik, jakými jsou zejména zemětřesení nebo sopečné erupce.

Blízký pohled na vrtací soupravu. | zdroj: Profimedia

„Konstrukční náročnost projektu můžeme přirovnat k velkému nákladnímu autu jezdícímu po dvou tenkých ocelových lankách,“ cituje agentura Bloomberg experta Čínské akademie strojírenství Suna Ťin-šenga, který stojí v čele projektu.

Pojekt začali čínští experti plánovat poté, co v roce 2021 prezident Si Ťin-pching vyzval k většímu pokroku v hlubinném průzkumu Země.

Když vrtali sovětští úderníci...

Čínský vrt bude impozantní. Patrně ale nepřekoná dosud nejhlubší díru do Země vyvrtanou člověkem.

Je dílem Rusů (Sovětů), kteří se v roce 1983 v severozápadní části země na poloostrově Kola u města Zapoljarnyj po třinácti letech vrtání dostali do hloubky více než 12 kilometrů, přesněji 12 226 metrů (v některých pramenech se uvádí 12 262 nebo 12 289 metrů). Provrtali se až do oblasti skal starých 2,7 miliardy let.

Cíl nesplnili, chtěli dosáhnout patnáctikilometrové hloubky. Tehdejší Sovětský svaz nicméně získal prvenství, kterým se mohl pochlubit poté, co Američané v roce 1969 stanuli na Měsíci.

I kdyby se ale Rusům podařilo provrtat do vysněných patnácti kilometrů, nedostali by se skrz zemskou kůru. Později se přesnějšími metodami měření zjistilo, že přechod mezi zemskou kůrou a zemským pláštěm v oblasti poloostrova Kola leží až v hloubce 35 kilometrů. A do zemského pláště se neprovrtají ani Číňané.

Je to vlastně vědeckotechnický paradox: Plánujeme lety lidí na Měsíc a na Mars, pozorujeme končiny vesmíru vzdálené miliardy světelných let, ale přitom nejsme schopni proniknout do rodné hroudy přes její slupku a detailněji poznat to, po čem chodíme.