Generace Z, která zahrnuje osoby narozené mezi lety 1995 až 2014, je nejnovější věkovou kohortou, jež vstoupila na pracovní trh. V příštích pěti letech obsadí na americkém trhu polovinu pracovních míst. Zoomeři, jak se příslušníkům této generace říká, přitom zažívají dramatický pokles celkového blahobytu.

Trápí je pokles finančního, psychického, fyzického i sociálního zdraví. Mají vyčerpávající pracovní závazky, v mnoha případech však paradoxně pociťují finanční nejistotu. Kromě toho mají slabé partnerské a přátelské vazby.

V nové studii srovnala pojišťovna MetLife holistické zdraví mezi zoomery a staršími generacemi. Výsledky jsou alarmující. Za holisticky zdravé (duševně, fyzicky i sociálně) se považuje jen 31 zaměstnanců generace Z. Ve srovnání s loňským rokem se bavíme o šestiprocentním zhoršení.

Ještě horší výsledky průzkumu jsou v porovnání s průměrem starších generací, upozornil server Newsweek. Celkem 41 procent příslušníků generace X (1965 až 1980) a 57 procent baby boomerů (1946 1964) považuje své zdraví za holisticky vyvážené. Generace Z má o 10 procentních bodů horší průměr.

Zoomeři častěji pociťují stres, depresi a vyhoření. Stres přiznalo celkem 46 procent z nich (oproti průměru 35 procent), depresi 35 procent (průměr činí 20 procent), vyhoření 44 procent (průměrně 34 procent) a izolaci 30 procent (v průměru 22 procent).

Tyto hodnoty jsou výrazně horší i v porovnání s mladými pracovníky z roku 2018. Dnešní generace Z se cítí o 11 procent více ve stresu, o 9 procent více přetížená, o 8 procent méně šťastná a angažovaná a o 5 procent méně úspěšná.

Problémy dnešního světa

„Generace Z si nevede příliš dobře,“ připustil Todd Katz z MetLife. „Naše studie ukázala, že holistické zdraví pro všechny věkové skupiny zaměstnanců se trochu snížilo, ale nejvíce to bylo patrné u generace Z,“ dodal.

Jedním z hlavních důvodů je finanční nejistota. „Generace Z se snaží šetřit na důležité životní náklady, když všechno zdražuje,“ uvedl Katz. Výzkum zaznamenal meziroční pokles finančního zdraví u generace Z o 8 procent. O svou finanční stabilitu se kvůli vysokým životním nákladům obává 60 procent žen a 45 procent mužů.

Tyto výsledky korelují s průzkumy a názory různých odborníků, že pokles porodnosti v mnoha částech rozvinutého světa souvisí s příliš vysokými životními náklady a značnou finanční nejistotou.

Závěry studie navazují na průzkum z konce loňského roku, který zjistil, že 38 procent příslušníků generace Z prožívá „krizi středního věku“ a 30 procent z nich považuje za primární zdroj stresu finanční nejistotu. Krizi středního věku tak dnes prožívají mladí lidé často ve věku kolem 25 let. Věkový rozptyl v generaci Z letos činí 13 až 28 let.

Jedna studie z konce minulého roku upozornila na další problémy generace Z, jako je mezigenerační nerovnost, neregulované sociální sítě, klimatické změny a války. „Ve skutečnosti současnou generaci obklopuje mnohem méně jistoty a naděje do budoucna. Výzvy, kterým dnešní generace mladých lidí čelí, jsou bezprecedentní, jsou zničující a jsou horší než kdykoli předtím,“ uvedl vedoucí výzkumu profesor Patrick McGorry.

Rostoucí poptávka po psychologické a psychiatrické pomoci způsobuje nátlak na zdravotnické systémy, což se odráží v rostoucích veřejných výdajích na zdravotnictví a sociální služby.

Katz navrhuje zlepšit celkový blahobyt zoomerů tím, že jim zaměstnavatelé nabídnou řadu „výhod na míru“. „Populace na pracovišti je rozmanitější než kdy jindy. Různé generace mají různé potřeby,“ uzavřel Katz.