Mezigenerační nerovnost, neregulované sociální sítě, neúměrně nízké mzdy a vysoké životní náklady, nejistá zaměstnání a klimatické změny. To jsou jen některé z faktorů, které přiživují rychle se šířící pandemii špatného duševního zdraví u mladých lidí.

Starší generace považují mladé lidi za generaci sněhových vloček, neboť jsou přesvědčeni, že sami žili v mnohem horším světě a mladí prostě jen nic nevydrží. Nemají pravdu, varovala v nové studii komise The Lancet Psychiatry. Jen nechápou současné problémy světa.

Právě mezigenerační rozdíly označil vedoucí výzkumu a výkonný ředitel australského střediska Orygen Centre of Excellence in Youth Mental Health, profesor Patrick McGorry, za jeden z problémů, jenž přispívá ke globálnímu nárůstu špatného duševního zdraví.

„Na první pohled se může zdát, že předchozí generace to měly vzhledem k velké hospodářské krizi, světovým válkám a jaderným hrozbám těžší,“ komentuje podle deníku The Guardian ve společnosti zakořeněné klišé McGorry.

„Ve skutečnosti ale současnou generaci obklopuje mnohem méně jistoty a naděje do budoucna. Výzvy, kterým dnešní generace mladých lidí čelí, jsou bezprecedentní, jsou zničující a jsou horší než kdykoli předtím,“ pokračoval expert.

Závažná krize

Jako problém McGorry označil rozpolcenost společnosti vůči mladým lidem a jejich potřebám, jež je způsobena ekonomickou teorií neoliberalismu, kde je vše zbožím. Globální důraz na individualismus a konkurenci pak ničí sociální vazby.

Na úkor veřejného blaha a kvality služeb navíc roste postavení škodlivých průmyslových odvětví a korporací. Na mladé jsou kladeny extrémní nároky, přičemž je těžké si v neustále se měním světě udržet práci. Mzdy jsou navíc neúměrné životním nákladům.

Mladé citlivější a starostlivější generace, které se více obávají o svět, mají problém věřit v lepší budoucnost, ať už se bavíme o klimatické krizi nebo geopolitických hrozbách. I to částečně může za rozhodnutí mnoha mladých rodin raději nemít děti.

Na špatném duševním zdraví mají svůj podíl i sociální sítě a platformy. Mladí lidé žijí v době volného přístupu k informacím, které samy o sobě vytvářejí obrovský nátlak na psychiku. Jsou chaotické a ředěné dezinformacemi. 

Sociální sítě jsou poskytovatelem aktuálních informací, ale i motorem politické polarizace. Takový mladý uživatel tak čelí stresu a izolaci. Digitální prostředí není bezpečným místem pro mladé. Je to jako digitální divoký západ s vlastními zákony.

Ty si tvoří sami technologičtí giganti. Na jejich platformách je snadné náhodou narazit na násilný nebo pornografický obsah. McGorry upozornil, že špatné duševní zdraví u mladých lidí je „nejzávažnějším problémem veřejného zdraví“.

Je to ještě horší 

Kdyby ale šlo třeba o cukrovku nebo rakovinu, světové vlády by začaly okamžitě jednat, upozornil McGorry. Duševní problémy u mladých lidí jsou stále opomíjeným, polarizujícím problémem. Statistiky této studie jsou přitom znepokojivé.

Duševní problémy představují zhruba 45 procent všech nemocí u lidí ve věku od deseti do 24 let, přesto jsou ale na duševní zdravotní péči věnována pouze dvě procenta globálního rozpočtu na zdravotnictví, upozornil McGorry.

Sebevražda je nejčastější příčinou úmrtí u osob ve věku 15 až 44 let v Austrálii, 15 až 19 let na Novém Zélandu a 15 až 39 let v Indii. Podle doprovodné studie King's College London je ale situace ještě mnohem horší.

Výzkum komise se totiž opíral o důkazy v bohatých zemích, ale 90 procent dětí a dospívajících žije ve státech s nízkými a středními příjmy, kde je nejvyšší zátěž na duševní zdraví. Ekonomická situace totiž s psychickou pohodou úzce souvisí.