Pavoučí vlákna patří díky své odolnosti mezi výjimečné materiály, jejichž vojenské nebo také lékařské využití by znamenalo zásadní posun pro dané odvětví. Problémem je, že vyrábět taková vlákna v dostatečném množství a za udržitelnou cenu bylo doposud nemožné.

Časy se ale mění, říká michiganská firma Kraig Biocraft Laboratories, která na to šla od lesa, respektive od genetiky. Získala totiž přístup k patentům na DNA sekvence pavoučích proteinů, které pak vkládá do chromozomů bource morušového. Tyto šikovné housenky si v rámci svého přerodu na nočního motýla vyrábějí kokony z hedvábí, ale po vložení pavoučích genů je hedvábné vlákno nahrazeno právě tím pavoučím.

zdroj: Kraig Labs

A červené oči? I ty jsou důsledkem cílené genetické úpravy, jejímž záměrem ale není zvýšení hrůzostrašnosti nebohých můr – barva slouží pouze k rozlišení upravených exemplářů od těch netknutých.

Získaná vlákna by mohla posloužit v celém spektru oborů, od nehořlavých vest po chirurgické šití, ale cesta do hasičské výbavy nebo na operační sály vede přes řadu náročných schvalovacích procesů. Pavoučích vláken v běžném provozu se tedy dočkáme nejdříve ke konci desetiletí.

Do té doby si Kraig Labs brousí zuby na jiné lukrativní odvětví: oděvní průmysl. V produkci hedvábí se točí obrovské peníze a jeho odolnější varianta by se při výrobě luxusních košil nebo kravat jistě neztratila. Snad potom odolají i hryznutí dvoumetrových zmutovaných můr, které si přiletí pro šek za odvedenou práci!