Google míří do Pompejí – a do historie

Tisíce svitků, které byly nalezeny ve vile v Herkulaneu – zcela pohřbené erupcí sopky Vesuv – zůstávají dodnes nerozluštěné. Jsou natolik křehké, že jakýkoliv pokus o jejich mechanické rozbalení znamená zničení textu. Právě zde přichází na scénu projekt DeepMind Ancient Language Understanding (DMALU), jenž spojuje pokročilou AI, 3D skenování a lingvistickou analýzu.

Jak uvedl Jack Poulson, vedoucí výzkumník DeepMind:

„Jde o nejambicióznější pokus přečíst lidská slova, která nikdo neviděl téměř dva tisíce let.“

Jak funguje technologie rozluštění

Projekt stojí na několika pilířích:

1. CT skenování svitků – Pomocí vysokofrekvenční tomografie jsou svitky z Herkulanea skenovány do 3D modelu, kde je možné rozlišit jednotlivé vrstvy papyru, jejich zakřivení a jemné stopy inkoustu.

2. AI rekonstrukce inkoustu – Umělá inteligence trénovaná na podobných písemnostech dokáže rozpoznat a digitálně rekonstruovat znaky, které by pro lidské oko byly neviditelné.

3. Strojový překlad – Modely jako Gemini (dříve Bard) se podílí na překladu z latiny a starořečtiny do moderních jazyků – včetně kontextové analýzy, archaického stylu a gramatiky. 

Co se už povedlo – a co zbývá

DeepMind už dříve uspěl v rozpoznávání textu v tzv. „Herculaneum papyri“ pomocí algoritmu InkID. Během tzv. Vesuvius Challenge 2023 tým využil kombinaci AI a mikroskopických odrazů inkoustu, čímž odhalil první kompletní slova – včetně výrazu „porphyras“ (fialový), který byl v textu použit metaforicky.

Zatím šlo jen o několik fragmentů. Projekt Googlu má jít mnohem dál: rekonstrukce celých textů, nalezení souvislostí a datace stylu psaní v porovnání s jinými dobovými díly. AI tak může fungovat i jako paleograf – určující nejen slova, ale i autory.

Herculaneum: antické Pompeje vzdělanosti

Villa dei Papiri v Herkulaneu je jediným známým dochovaným starověkým soukromým knihovním fondem. Obsahuje stovky svitků, pravděpodobně zčásti filozofických, ale také vědeckých a možná i osobních záznamů.

Někteří vědci se domnívají, že by svitky mohly obsahovat ztracené knihy Epikúra, nebo dokonce záznamy o politice a každodenním životě římské elity v 1. století. Odborníci označují nález za „časovou kapsli“, která může změnit pohled na klasickou antiku.

Citace archeologa Roberta Fowler z Oxfordu:

„Tato slova nebyla slyšena dva tisíce let. Pokud je najdeme, najdeme zpět i jejich svět.“

Rizika a etika čtení minulosti

AI schopná „číst“ starověké texty má ohromný potenciál – ale také limity. Kritici varují před přehnanou interpretací nejasných dat nebo chybnou rekontextualizací. Jak upozorňuje The Verge, může AI sice najít slovo, ale bez kulturního porozumění může být výklad zkreslený.

Navíc jde o mimořádně citlivý materiál – dosud nejsou všechny svitky skenovány a přístup k nim je omezený. Projekt Googlu by měl fungovat ve spolupráci s archeology, lingvisty a historiky, nikoliv je nahrazovat.

Budoucnost: čtení starověku bez dotyku

Pokud bude DMALU úspěšný, otevřou se nové možnosti:

• Neinvazivní přístup ke stovkám dalších křehkých papyrů uložených v muzeích po světě.

• Využití modelu na jiné jazyky – staroegyptština, klínopis, etruské texty.

• Vzdělávání – automatický překlad pro veřejnost i výzkumné databáze.

Google podle všeho plánuje zveřejnit většinu výsledků jako open-source nástroje, což by mohlo z revolučního přístupu učinit standardní nástroj historické vědy.

Závěr

Projekt Google DeepMind ukazuje, jak se umělá inteligence stává mostem mezi digitálním světem a prachem historie. Díky ní možná brzy uslyšíme hlasy filozofů, básníků a občanů dávné římské říše, které před dvěma tisíci lety umlčel Vesuv. A s každým nově rozpoznaným slovem se nečtená minulost proměňuje ve sdělenou paměť.