Řeč je samozřejmě o deskách tektonických – konkrétně té Indické hluboko pod Nepálem, která to před zhruba 50 milióny let „nabořila“ do Euroasijské desky a vyzvedla do výšky celou Himálaj.

Jenže v geologii platí, že zatímco jednou jsi nahoře, za další desítky až stovky milionů let můžeš být zase dole. K výraznějším změnám dochází samozřejmě v časových rámcích, které jsou pro nás běžné smrtelníky jen obtížně představitelné, ale to neznamená, že by špičky hor nehybně trčely na místě.

Oblasti poklesu mají žlutou až červenou barvu, modrá značí vzestup | zdroj: ESA

Jak ukázaly radarové snímky z družice Evropské kosmické agentury, nedávné zemětřesení (včetně masivního květnového dotřesu) zahýbalo s celou himálajskou oblastí. V některých místech došlo k sesunu o metr i více, jinde se naopak země zvedala.

Nejvyšší hora světa ale zůstala (na rozdíl od základního tábora na jejím úpatí) v podstatě netknuta: Everest byl od epicentra zemětřesení dále a klesl pouze o 2,5 centimetru.