Když si představíme pračlověka, většina z nás vidí zarostlého, huňatého muže. Jenže nové archeologické poznatky naznačují, že i v pravěku lidé pečovali o svůj vzhled – včetně obličeje. A to i bez jakýchkoliv moderních nástrojů.

Podle článku zveřejněného na IFLScience existují důkazy, že se lidé holili už před více než 30 000 lety. Nejdřív pomocí ostrých nástrojů z kamene, později využívali i další techniky – i když rozhodně nešlo o nic komfortního.

Obsidián jako žiletka

Jedním z nejčastěji používaných materiálů byl obsidián – vulkanické sklo, které se při rozbití láme do extrémně ostrých hran. Archeologické nálezy ukazují, že pravěcí lidé ho využívali nejen k porcování masa, ale i k seřezávání vlasů a vousů.

Vytrhávání a žhnoucí uhlíky

Další technikou bylo vytrhávání chloupků pomocí kostěných nástrojů, mušlí nebo prstů. Existují i záznamy o opalování vousů pomocí žhavých uhlíků – což bylo nejen bolestivé, ale i nebezpečné kvůli popáleninám a infekci.

Proč se vůbec holili?

Odpověď možná spočívá v kombinaci hygieny, klimatu a rituální symboliky. Vousy mohly v horkém klimatu působit nepohodlně, a v některých kulturách bylo holení součástí dospívání nebo duchovního očištění.

Podle odborníků jde o důkaz, že vzhled a péče o tělo hrály důležitou roli i v dávné minulosti. Ačkoliv neexistují písemné záznamy, z archeologických nálezů lze usoudit, že touha upravovat tělo je hluboce zakořeněná v lidské přirozenosti.

Takže až příště sáhnete po žiletce, vzpomeňte si, že před tisíci lety někdo jiný, někde v jeskyni, dělal totéž – jen s kouskem ostrého kamene.