Jak se přepisuje válka: optické drony jsou postrach bojiště, rušení jim nevadí
14. 10. 2025 – 9:00 | Technologie | Miroslav Krajča | Diskuze:
Kde elektronické rušení dříve běžně vyřazovalo drony z boje, tam přichází inovace: optické drony propojené fyzickým vláknem, odolné vůči rušení, už operují nad frontovými liniemi. Nová technologie přináší kombinaci spolehlivosti datového přenosu i strategické nenápadnosti — a může přepsat způsob, jakým se válčí v digitální éře.
V kauzálním pohledu na současné boje získávají optické drony čím dál větší pozornost díky své odolnosti vůči elektronickému rušení, schopnosti přenášet data nízkou latencí a relativní nenápadnosti. Jak uvádí článek v Interesting Engineering, tyto “unjammable drones” fungují pomocí tenkého optického vlákna, které propojuje pilota a bezpilotní systém. Na rozdíl od běžných dronů závislých na rádiových či Wi-Fi spojeních, které mohou být rušeny nebo odposlouchávány, optické drony využívají fyzické spojení — a tím minimalizují riziko interceptace nebo výpadku spoje.
V teorii může kabel dosahovat několik kilometrů, a to s velmi malou útlumovou ztrátou datového signálu. Tato schopnost umožňuje vedení videostreamu vysokého rozlišení či přenos kontrolních příkazů s takřka nulovým zpožděním. V praxi to znamená, že pilot může provádět přesné manévry, sledovat cíl či získávat zpravodajská data v oblastech, kde by běžný dron byl vypnut rušením.
Ukrajina se stala jedním z hlavních experimentálních bojišť pro tuto technologii. Podle zpráv média WSJ tam optické drony již operují nad mořem, prolomují obranné systémy ruského rušení.
Klíčové výhody optických dronů spočívají ve třech oblastech: nerušitelnost, stabilita přenosu a nízká detekovatelnost. Protože komunikace probíhá optickým kabelem, není možné ji snadno zablokovat radiovým rušením. Kabel přitom nevyzařuje elektromagnetické pole, takže zvolený dron zůstává méně nápadný. Operátoři uvádějí, že video přenos s nulovým zpožděním výrazně urychluje rozhodovací cyklus při operacích.
Ne však všechno je jen výhoda. Optické drony čelí technickým výzvám: kabel se může zaseknout do vegetace, budov či překážek. Drony rovněž ztrácejí určitou hladkost pohybu — nemohou razantně měnit směr jako volně létající modely. Navíc délka a hmotnost kabelu omezují vzdálenost i nosnost nákladu.
V praxi se již objevily užitečné mise: vyzvědači nad mořem, cílené útoky v rušených oblastech, dálkové sledování pozic. Ukrajinské jednotky prý nasadily tzv. „drone motherships“ — větší drony, které vysílají menší optické stroje dál od mateřské lodi.
Podle autora článku Christophera McFaddena je tato inovace „přepisem pravidel“ digitální války, kde se optické drony stávají prioritou v prostředích extrémního rušení.
Je otázkou, jak technologii optimalizovat dál — hybridní systémy, které přepínají mezi optickým kabelem a rádiovou komunikací podle situace, se jeví jako další fáze vývoje. Některé týmy zkoumají samonavíjecí kabely či rozložitelné optické vlákno, které by se po misi degradovalo či odstranilo. Také komunikace mezi optickým vláknem a palubní elektronikou dronu musí být extrémně efektivní, což vyžaduje sofistikované rozhraní mezi optikou a digitální elektronikou.
Zároveň se ukazuje, že pro některé mise — kde flexibilita, manévrovatelnost nebo dosah jsou klíčové — zůstanou tradiční bezdrátové drony nenahraditelné. Tethered systém má své pevné limity právě kvůli fyzickému propojení.
V širším kontextu optické drony představují odpověď na moderní fenomén elektronického bojiště, kde je rádiové prostředí zamořeno rušením, spoofingem a elektronickými útoky. V situacích, kde protivník nasazuje kybernetické a RF zbraně, může být stabilní optické spojení rozhodujícím faktorem.
Vývoj v této oblasti je rychlý. Podle zpráv média DroneLife koncem 2025 je stále více výrobců, kteří vyrábějí lehčí kabely, kompaktnější navíjecí systémy a inteligentní přepínání mezi módy.
Na straně mezinárodních pravidel války ale otázky regulace, ochrany civilního provozu i možností zneužití zůstávají otevřené. Jak se technologie dostane mimo konfliktní zóny, bude třeba stanovit pravidla pro její použití i zajištění občanské bezpečnosti.
Pro vojenské i bezpečnostní orgány představují optické drony výzvu — jak kombinovat jejich sílu s taktikou, jak chránit kabely před poškozením, jak optimalizovat systém řízení a jak integrovat tyto systémy s ostatními formami boje.
Pokud se podaří překonat stávající limity, mohou optické drony zůstat klíčovou součástí budoucích bojových sítí (Network-Centric Warfare), kde spolehlivost, nenápadnost a robustnost komunikace rozhodují o výsledcích.
Závěrem: optické drony nejsou univerzálním řešením všech problémů, ale představují významný posun ve schopnosti bojovat v prostředích náchylných k rušení. Jejich další vývoj může změnit podobu konfliktu, kde signál bude chráněn před rušením — díky vláknu, které není slyšet, když se blíží k cíli.