Objev naleziště v jižním Walesu datovaného do období raného středověku v 6. až 7. století zahrnoval kosterní ostatky v různých nezvyklých polohách a nečekané artefakty. Celkem se zatím podařilo vykopat 41 koster ze špatně popsaného období, z něhož máme pramálo archeologických důkazů.

Analýza kosterních ostatků vedla badatele k překvapivému závěru. Téměř všechny patří ženám (jedna kostra je mužská), které se věnovaly těžké zemědělské činnosti. „Jejich každodenní život se zdál být docela těžkým,“ vyjádřil se k tomu vedoucí vykopávek Andy Seaman.

Jeho tým našel důkazy o artritidě a degenerativních kloubních onemocněních, stejně tak jako o zahojených zlomeninách hlavně v oblasti nohou.

„Nebyla to moc zdravá skupina jedinců, ale starali se jeden o druhého,“ uvedl výzkumník s tím, že u jedné kostry jeho tým prokázal zlomený vaz. Jedná se o poranění vzniklá při nehodách během zemědělských prací.

Archeologická hádanka

Vědce však mate skutečnost, že jde o jednoho muže a jinak samé ženy. Dvě z koster jsou dětské, což je překvapivě málo vzhledem k tehdejší vysoké úmrtnosti kojenců.

Ženy někdo pohřbil s velkou péčí. Tak proč jednu z nich někdo prostě pohodil do příkopu? „Zatím si úplně nejsem jistý, co to znamená,“ řekl Seaman.

V hrobech navíc objevili archeologové artefakty spojované s bohatstvím a luxusem, což staví tvrdý zemědělský život do kontrastu s vysokým postavením. Je to opravdu hádanka, tvrdí vědci. Ukazuje to, že nešlo o úplně běžnou komunitu.

Mezi nalezenými artefakty byly například skleněné nádoby na vodu či jiné tekutiny dovezené z jihozápadní Francie.

Seaman však uvedl, že v těchto dobách nebyl rozdíl mezi chudými a bohatými tak významný a zemědělstvím se zabýval defacto každý.

Výzkum pokračuje. Na místě je totiž podle odhadů až 80 kosterních ostatků. Vědci také chtějí zjistit, zda lidé cestovali mezi Walesem a jihozápadní Francií.