Jak vypadal sex mezi mnohatunovými dinosaury s jejich často nebezpečnou fyziologií? Tato otázka nedá spát vědcům po celá desetiletí. Vzhledem k tomu, že vládli naší planetě desítky milionů let, se však rozmnožovat – a tedy mít pohlavní styk – museli. Nad touto problematikou se nedávno zamyslela vědecká novinářka Riley Blacková.

Autorka článků v magazínu Smithsonian si při pohlavním styku představila patagotitana, což byl jeden z největších známých dinosaurů. Měřil kolem 35 metrů a vážil zhruba 70 tun. Sex mezi těmito giganty musel vyvolat slušné zemětřesení. Kromě toho je anatomicky dost nepředstavitelný. „Jak to dělali, když byli tak obrovští a v cestě jim stál dlouhý ocas? Je to skoro až inženýrský problém,“ uvedla Blacková.

Otázkou zůstávají i polohy při dinosauřích hrátkách. Jak se povedlo samci tyranosaura nerozdrtit svou vahou samici? Nebo samci stegosaura nenabodnout se na pláty své družky? A jak to dělali sauropodi jako brachiosaurus, že při vyvrcholení neomdleli? To by museli mít přinejmenším sedmkrát vyšší krevní tlak než běžní savci, aby dostali krev desetimetrovým krkem až do mozku.

Napoví ptáci a krokodýli

Tohle všechno jsou otázky, které dlouhodobě pronásledují vědce. Jelikož měkké tkáně obvykle nefosilizují, nevíme ani, jaké měli rozmnožovací orgány, a tedy jak se pářili. Napovědět nám ale mohou jejich nejbližší příbuzní – ptáci a krokodýli.

Mohli se pářit stejně jako oni vzájemným třením vylučovacím, trávicím a rozmnožovacím otvorem zvaným kloaka.

Krokodýli a některé primitivnější druhy ptáků, jako jsou pštrosi a kachny, které mají k dinosaurům evolučně nejblíže, měly na kloakách penis, respektive klitoris. Z toho lze usuzovat, že alespoň část dinosaurů měla vyvinutý pohlavní orgán. I ten však musel mít gigantické rozměry. Aby například čtrnáctimetrové zvíře při sexu překlenulo vzdálenost mezi kloakami, musel mít jeho samčí orgán alespoň dva metry, napsal na webu The Conversation John Long, profesor paleontologie na australské Flinders University.