Krávy lze označit za jakési továrny na metan. Na globálních emisích tohoto skleníkového plynu se podílí zhruba jednou třetinou, což z nich dělá významný faktor klimatických změn. Server CNN upozornil, že možným řešením by mohla být vakcína. 

Kráva se pase a spořádá trávu. Ta putuje do bachoru, jednoho ze čtyř žaludečních oddílů, kde kvasí a dochází k uvolňování metanu. Ten sice nevydrží v atmosféře tak dlouho jako oxid uhličitý, klima však otepluje 28krát rychleji. Významně tak přispívá ke klimatickým změnám. A aby toho nebylo málo, uvolňuje se také z hnoje.

Někteří farmáři sice podávají krávám speciální krmné doplňky snižující produkci metanu v jejich bachoru, tato metoda je ale nepraktická a nestabilní. Musejí je podávat každému kusu pravidelně a jejich účinky jsou značně proměnlivé. Tyto snahy proto většinou vzdají. 

Vědci se snaží přijít s inovativními doplňky výživy, zavádění takových nových technologií je ovšem složité. Navrhovali například krmit krávy červenou mořskou řasou. Ta sice dokáže dramaticky snížit produkci metanu, obsahuje však látku zvanou bromoform, kterou americké úřady řadí mezi karcinogenní. Přestože v mléce nepředstavuje riziko, vyvolalo to u veřejnosti obavy.

Podobný osud potkal i Bovaer, krmný doplněk na bázi dusičnanů společnosti Arla, jež oznámila koncem dubna 2024 ve Velké Británii jeho testování. Sociální sítě zaplavily dezinformace tvrdící, že toxická látka proniká do kravského mléka. Úřad pro bezpečnost potravin sice tyto informace vyvracel s tím, že v organismu krav metabolizuje a do mléka se nedostane, obavy tím ale nezmírnil.

Nadějná vakcína stále v nedohlednu 

Vakcína by mohla uspět tam, kde další alternativy selhaly. Cílem vědců je vytvořit látku, jež by stimulovala imunitní systém krav k produkci protilátek blokujících bakterie v bachoru, které jsou zodpovědné za produkci metanu. „Vakcína je osvědčená technologie s existující infrastrukturou, která je široce přijímána v živočišné výrobě,“ vysvětluje John Hammond, ředitel výzkumu Pirbright Institute, který za vakcínou stojí. 

Projekt financuje miliardář Jeff Bezos prostřednictvím jednoho ze svých fondů Bezos Earth Found částkou 9,4 milionu dolarů. Investují do něj i Royal Veterinary College ve Velké Británii a AgResearch na Novém Zélandu.

Joseph McFadden, odborník na biologii skotu z Cornellovy univerzity, označil vakcínu za „zlatý grál“ v boji proti emisím metanu. Byla by jednorázová a podávala by se telatům krátce po narození s cílem snížit produkci metanu minimálně o 30 procent. Pokud by farmáři očkovali březí krávy, došlo by k předání protilátek mláďatům prostřednictvím kolostra, což je první mléko po porodu.

Také v případě vývoje vakcíny čelí odborníci výzvám. Protilátky v kravím bachoru totiž obvykle nefungují dobře. Vědci si navíc nejsou jisti jejich dopadem na zdraví zvířat. Mohly by kromě toho ovlivnit jejich trávení, čímž by způsobily vyšší spotřebu krmiva a tím zvedly farmářům náklady na chov dobytka.

Dosavadní výzkumy sice naznačují, že by vakcína mohla být úspěšná, vědci už na ní ale pracují přes deset let a stále nemají v rukách hotový a otestovaný produkt.