Změna klimatu zvýšila četnost a intenzitu extrémních projevů počasí s přímými dopady na lidské zdraví a úmrtnost. Patří sem i vysoké a nízké teploty. Již dřívější studie je identifikovaly jako klíčové faktory zodpovědné za úmrtí pacientů s nemocným srdcem.

Nová studie potvrzuje

Vědci z Chan School of Public Health výzkumem provedeným na 250 640 pacientech se srdečním selháním, kteří zemřeli z jakékoli příčiny v letech 2006 až 2021, zjistili, že krátkodobé vystavení extrémním teplotám vykazovalo s úmrtností pacientů se srdečním selhání vztah ve tvaru písmene U.

Riziko úmrtnosti se zvyšovalo jak v případě extrémně horkých, tak extrémně chladných teplot, přičemž výraznější účinky experti zaznamenali u těch chladnějších.

V letech 2006 až 2021 nízké teploty  zvýšily celkovou úmrtnost ve Švédsku o 13 procent a tu související s nemocným srdcem o 16 procent.

Vysoké teploty zvýšily celkovou úmrtnost o 5 procent a úmrtnost související s nemocemi srdce přibližně o 8 procent v pozdějších letech.

Jak se rizika měnila

Riziko související s horkem bylo v letech 2014 až 2021 vyšší než v letech 2006 až 2013. Zranitelnější v chladném počasí byli muži, pacienti s diabetem a pacienti užívající diuretika. Pacienti s fibrilací nebo flutterem síní, vystavení vyšším hladinám ozonu, čelili větší smrtnosti během extrémního horka.

Autoři studie došli k závěru, že krátkodobé vystavení extrémním teplotám (nízkým i vysokým) souviselo u pacientů, trpících srdečním selháním, se zvýšenou úmrtností z jakékoli příčiny a mortalitou, jež souvisela přímo s nemocným srdcem.