To znamená, že při převodu písně z původního formátu do formátu MP3 dochází k odstranění dat, která kompresní algoritmus vyhodnotí jako méně důležitá. MP3 pracuje s psychoakustikou – tedy subjektivním vnímáním zvuků člověkem – a oseká z písničky data, která posluchač teoreticky nemá jak uchem rozlišit.

Jak by ale tyto data zněly samy o sobě? Právě takovou otázku si položil student kompozice z univerzity ve Virginii Ryan McGuire. Odpovědí je hypnotická skladba, kterou nazval moDernisT, a která vznikla z dat vyřazených při kompresi písně Tom's Diner od skvělé americké písničkářky Suzanne Vega.

Skladbu si McGuire nevybral náhodně: právě Tom's Diner posloužila jednom z otců formátu MP3, Karlheinzovi Brandenburgovi, jako mustr, na kterém testoval a dále ladil vyvíjený kompresní algoritmus.

Ten je tu s námi přesně dvacet let a jeho celosvětový dopad od základů proměnil hudební průmysl a osvobodil hudbu způsobem, který velké firmy těžce nesly, ale nakonec ho musely přijmout jako realitu 21. století.