Je možné cestovat časem? Vědci zpochybnili linearitu času
18. 2. 2026 – 18:00 | Příroda | Radek Chlup |Diskuze:
Myšlenka cestování v čase fascinuje lidstvo po staletí. Patří do literárních románů a filmů, kde hrdinové přeskakují mezi minulostí a budoucností stiskem jediného tlačítka. Nový výzkum ale naznačuje, že jistá forma cestování v čase skutečně existovat může.
Vědci z Technické univerzity v Darmstadtu se zaměřili na to, jak se chová čas uvnitř určitých materiálů. Výzkum Tilla Bohmera a Thomase Blochowiczse ukazuje, že plynutí času nemusí být na mikroskopické úrovni tak jednoznačné, jak jsme zvyklí vnímat v běžném světě.
Klíčem se stalo obyčejné sklo. Na rozdíl od většiny pevných látek nemá jeho vnitřní struktura pravidelné uspořádání. Molekuly nejsou pevně „zamrzlé“ na svých místech, ale neustále se velmi pomalu přeskupují. Přecházejí do nových poloh, vytvářejí nové konfigurace a celý systém se tak jemně proměňuje i dlouho po svém vzniku.
Právě tyto drobné změny vědci sledovali pomocí rozptýleného laserového paprsku. Extrémně citlivé kamery zaznamenávaly mikroskopické fluktuace molekul, které se tlačí, oddělují a znovu spojují. Bez specializované techniky by tyto pohyby nebylo možné vůbec zachytit.
Nejednoznačné procesy
Zajímavé je, že z fyzikálního hlediska není vždy možné jednoznačně určit, zda sledovaný proces „běží vpřed“, nebo „vzad“. V určitých podmínkách se totiž oba směry mohou jevit jako rovnocenné. Nejde o návrat do minulosti v lidském měřítku, ale o nenápadnou vlastnost materiálu, která zpochybňuje naše intuitivní představy o lineárním čase.
Tento objev sice neznamená, že se brzy dočkáme strojů času, ale otevírá nové otázky o tom, jak čas funguje na mikroskopické úrovni. Ukazuje, že i v běžných materiálech kolem nás se mohou skrývat procesy, které nejsou tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá.