Umělá inteligence (AI) může zlepšit rozhodování, podpořit inovace a zvýšit produktivitu. Je to však jen nafouklá bublina, která s redukcí investic splaskne a nás všechny zřejmě nepošle na úřad práce. Sice už tady s námi zůstane stejně jako internet, ale nepovede k revoluci, v níž velké korporáty vyhlíží. Alespoň v dohledné době ne. Naznačila to nedávná studie finských vědců. Informoval o tom server Helsinki Times.

Tým Natalie Vuori z Aaltovy univerzity (Aalto-yliopisto) došel ve svém sociologickém výzkumu k závěru, že až 80 procent firem nemá z AI užitek a pouze 20 procent z nich dokáže pokročilou technologii efektivně implementovat a využívat.

Společnosti z různých odvětví teprve hledají způsoby, jak tuto dojnou krávu podojit, většinou však končí na suchu. AI neumí všechno. Skvěle zvládá lékařskou diagnostiku nebo třídění dat. Dokáže generovat obsah a napsat za vás e-maily. Uleví od rutinních prací, ale ne od rozhodovacích úloh.

Umělá inteligence zkrátka není zase až tak chytrá a potřebuje lidský dohled. Korporáty kromě toho zapomínají na lidský faktor. O úspěšné implementaci AI totiž rozhodují emocionální reakce zaměstnanců.

Vědci došli ke svým závěrům na základě sledování poradenské společnosti čítající 600 zaměstnanců. Tato firma se snažila vyvinout a zavést používání nového AI nástroje určeného ke sběru digitálních stop zaměstnanců za účelem hodnocení jejich schopností a dovednosti. Cílem bylo zmapovat celkovou efektivitu společnosti. Data měla nakonec sloužit k efektivnějšímu přidělování zaměstnanců ke konkrétním projektům.

Důvěra a bezpečí

Projekt po dvou letech skončil katastrofou. Zaměstnanci si uvědomovali hodnotu tohoto nástroje, avšak necítili se dobře, když AI sledovala jejich kalendáře, interní komunikaci a každodenní aktivity. Někteří odmítali poskytnout data, zatímco jiní manipulovali se vstupy ve prospěch své kariéry. To vedlo k začarovanému kruhu nepřesných výsledků projektu, narušování důvěry v tento nástroj a nezájem o jeho používání.

Navzdory snaze vedoucích pracovníků vysvětlit účel AI a prodat zaměstnancům její potenciál, se jim nepodařilo vyřešit emocionální neklid personálu, což nakonec vedlo ke kolapsu projektu.

Vědci předpokládají, že podobný scénář se odehrává také v dalších společnostech v různých odvětvích. Jejich aktuální studie softwaru Copilot AI firmy Microsoft zatím přináší podobná zjištění o efektivitě.

Studie shrnula čtyři odlišné postoje zaměstnanců k nové technologii založené na dvou typech důvěry: kognitivní důvěře (věří, že technologie je užitečná a funguje dobře) a emocionální důvěře (pocity projevované vůči systému). Čtyři postoje byly: plná důvěra, plná nedůvěra, neklidná důvěra a slepá důvěra.

Čím menší důvěra byla na emocionální úrovni, tím více zaměstnanci stahovali nebo manipulovali se svými digitálními otisky. Zajímavostí bylo, že to platilo také u pracovníků s kognitivní důvěrou v technologii.

Studie upozorňuje, že úspěch AI ve firmách souvisí s emocionální odezvou a přijetí ze strany zaměstnanců. Je důležité zavést na míru šité strategie pro řešení emočních problémů a podporu důvěry. Vedení musí vytvořit prostředí, kde se personál cítí při experimentování s AI bezpečně, aniž by se musel obávat šmírování.